Co říkáte třetí příčce v anketě Anno, kterou jste čtyřikrát za sebou vyhrála?

Vůbec jsem neměla čas zabývat se tím, jestli půjdu na pódium. Všechny mé myšlenky se teď točí kolem malého Lucase. Když vyhlásili moje jméno, byla jsem překvapená. Je to velká čest být mezi herečkami jako je Zlata Adamovská nebo Hana Maciuchová, protože kategorie je jenom jedna a třetí místo je nádherné.

Sledujete Televizní noviny?

Sleduji všechny zpravodajské relace, snažím se být v centru dění, i když nejsem v práci.

Jaké se vám z pozice diváka zdají?

Koukám se a říkám si, co bych dělala já, kdybych byla v tu dobu ve studiu. Soucítím s kolegy. Vím, jaká je příprava Televizních novin, poznám, kdy vypadlo čtecí zařízení, poznám, že se něco stalo v režii. Nevnímám to jako klasický divák, ale z druhé strany.

S maminkou Alenou zvládne rodinu i práci.

:.S maminkou Alenou zvládne rodinu i práci.

FOTO: Michaela Feuereislová, Právo  

A líbí se vám? Změnila byste něco?

Líbí. Neměnila bych nic.

Zasmějete se také u toho?

Když tam jsou nějaké vtipné zprávy nebo veselá tečka na konci, tak určitě.

Jak se vám líbí Michaela Ochotská, která vás zastoupila?

Líbí se mi. Je to velmi sympatická dívka.

S Reyem Korantengem jste zprávy poprvé moderovala v srpnu 1999. Jak vám tehdy bylo?

Na ten pocit, který jsem měla při svém prvním vysílání, nikdy v životě nezapomenu. Měla jsem opravdu velkou trému a hlavně sevřené hrdlo. Bála jsem se, že nebudu moci promluvit, až se na kameře rozsvítí červené světlo.

Jak to dopadlo?

Dobře. Dostala jsem ze sebe to, co jsem měla. Pamatuji si, že jsme vítali diváky z nového studia na Barrandově a Rey nás oba představoval.

Vzpomenete si na nějaký kuriózní přebrept?

Asi když jsem diváky v závěru Televizních novin zvala na film s názvem Turista a řekla jsem – ve 20 hodin si nenechte ujíst Turistu.

S cenou

:.S cenou televize Nova ... FOTO: Michaela Feuereislová, Právo

Myslíte, že letošní desáté výročí vaší kariéry oslavíte zase před kamerou?

Desítka je krásné číslo a oslavit kulatiny před kamerou by pro mě bylo více než milé.

Kdy se chcete vrátit?

S televizí Nova mám dohodu, že se vrátím na jaře. Přesný termín zatím nemůžu prozradit.

Proč tak spěcháte?

Vůbec nespěchám. Lucas se narodil na začátku prosince, takže nastoupím dejme tomu po necelém půl roce. Moje práce se dá dobře skloubit s mateřstvím – budu chodit jen na pár hodin a jen pár dnů v měsíci, takže si krásně užiju malého i práce. A navíc mám maminku, která si chce vnoučka také užít a o Lucase se vzorně postará, když budu v práci.

Narozením syna se vám změnil svět. Co vás fascinuje nejvíc?

Celá nová situace. To, jak ten čas letí, že už mám za sebou celé těhotenství i porod a před očima mi každým dnem roste moje vlastní dítě. Pořád tomu ještě nemůžu uvěřit, že je to moje miminko, je to zvláštní úžasný pocit. Fascinuje mě, jak dělá každým dnem pokroky: jak vnímá, jak vydává zvuky, jak se směje. Přiznám se, že jsem měla z porodu strach, z toho, aby bylo miminko zdravé, aby se nic nepřihodilo, a tak Lucase vlastně doteď sleduji. V noci se probouzím a poslouchám, jestli dýchá.

Jaká byla vaše první myšlenka, když Lucas přišel na svět?

Už to mám za sebou! Byla jsem šťastná, že ta bolest skončila, už jsem nemohla. A pak se dostavil pocit absolutního štěstí. Chtěla jsem mít miminko u sebe a podívat se, jak vypadá.

Jak tu chvíli prožíval Niko?

Stejně jako já. Jak jsem se na něj podívala nahoru, viděla jsem, že se mu také ulevilo. Viděl, jak já trpím a trpěl se mnou. S tím, že chce být u porodu, přišel sám.

Co jeho rodina, která žije na Krétě?

Maminka s tatínkem (Jorgos) chtěli přiletět ještě v den porodu, který byl náhlý, ale už nesehnali letenky. Dorazili tak hned druhý den do porodnice. Pár dní poté přijela celá rodina, přítelův bratr s manželkou a dětmi a sestra s rodinou.

S miminkem

:.„Těsně po porodu jsem si říkala, že už žádné dítě nechci, ale za hodinu už jsem plánovala další!“ prozrazuje Lucie.

FOTO: Michaela Feuereislová, Právo 

Už vidím vaše léto na Krétě! Ostatní tam cestují jako turisté, vy tam budete doma!

Taky se tam vidím, je to náš druhý domov, byla jsem tam už mockrát. Máme výhled na moře a na pláž blízko.

Řečtí příbuzní vám svatbu a nejspíš i křest Lucase neodpustí, co myslíte?

Tohle nechávají čistě na našem rozhodnutí, s Nikem máme společné plány, ale ventilovat je nebudeme.

Nejste na řecké poměry příliš atraktivní?

To byste se musela zeptat tamních...(smích)

Ohlížejí se za vámi?

To ano.

Umíte si představit život v Řecku? Učíte se řecky?

Myslím, že se umím v životě přizpůsobit. Žila jsem rok v Anglii, procestovala jsem řadu míst, na spoustě z nich mám přátele a vím tedy, jaký je život jinde. Navíc žít v teple si umím celkem dobře představit. Řečtinu se učím zatím pouze pochytáváním frází a slov a občas už i docela rozumím. S přítelem mluvíme anglicky.

Vy jste žila rok v Anglii?

Ano, odjela jsem tam v osmnácti jako au pair, abych se naučila jazyk. Pro mladé holky je to skvělá zkušenost, osamostatní se, naučí se zacházet s dětmi, seznámí se s jinou kulturou, dá jim to hodně do života. Byla jsem v Londýně a starala jsem se o dvě děti. S tou rodinou se stýkám dodnes, často jezdí do Prahy.

Vím, že ráda cestujete. Kde se vám líbí?

Snad úplně všude, když jsem s někým, s kým je mi dobře.

Niko Papadakis už ví, že je u nás kolem jeho přítelkyně stále živo. Na Krétě to asi nebude lepší.

:.Niko Papadakis už ví, že je u nás kolem jeho přítelkyně stále živo. Na Krétě to asi nebude lepší. FOTO: Michaela Feuereislová, Právo

Někde vás to určitě chytlo za srdce víc!

Líbilo se mi na Madeiře. Možná i tím, že tam nenajdete klasické písečné pláže. Skáčete z výšky rovnou do hloubky. Mají tam úžasné víno a výborný madeirský perník. Můžete se svézt po asfaltu na sáňkách, vesničky jsou více než malebné, pořádají se v nich často různé slavnosti, je tam spousta nádherných botanických zahrad. Na Madeiře najdete i krásná golfová hřiště a také jsme vyrazili na katamaránu za delfíny. Madeira je prostě úžasná.

Napadlo vás někdy, že budete tak obletovaná? Když jste přišla na vyhlášení cen Anno, vrhli se na vás jako supi.

Nikdy v životě. Nad takovými věcmi jsem nikdy ani nepřemýšlela. Navíc nejsem plánovací typ, nemyslím raději moc do budoucna. Ale jako malá jsem chtěla být tanečnicí, chodila jsem také do souboru, pak jsem si říkala, že budu lékařkou, učitelkou, prodavačkou. Vybírala jsem si povolání, na která jsem si mohla hrát.

Na to, že vás obletují, se hraje špatně. Těší vás ta pozornost?

Na jednu stranu je hezké, když o vás má někdo zájem, na druhou stranu vám to bere soukromí. Ztratíte svobodu a jste pořád ve střehu. Lidi vás pozorují, sledují, není to pohoda.

Co tomu říká váš přítel?

Je zvyklý, že bývám středem pozornosti, ale na tom vyhlášení cen byl v šoku. Netušil, že zájem je až tak vysoký. Niko se nepohybuje v mediálním prostředí, není na takový rozruch zvyklý. I proto se mu na akce takového charakteru nikdy moc nechce. Na Anno jsem ho umluvila, ale myslím, že na dlouhou dobu...(smích)

Jakou má profesi?

Přítel si nepřeje, abych mluvila o našem soukromí.

Čím vás tak zaujal? Znáte ho dva roky. Předtím jste devět let žila s golfistou Alanem Babickým, ale o mateřství jste neuvažovala. Co se teď změnilo?

Jediné, co vám na to odpovím, je, že se v životě řídím vnitřním hlasem a pocity.

Co vám ten hlas řekl? To je ten pravý!

Ano, někdy někoho potkáte a něco mezi vámi probleskne, proběhne stejná energie, víte, že patříte k sobě. Na tyhle pocity já dám.

Rey Koranteng není jen parťák z práce, ale i kamarád. Navštěvují se a brzy je zase uvidíme na obrazovce.

:.Rey Koranteng není jen parťák z práce, ale i kamarád. Navštěvují se a brzy je zase uvidíme na obrazovce. FOTO: Michaela Feuereislová, Právo

Kde jste se potkali?

Na Krétě.

Budete syna Lucase učit dřív golf nebo tenis, který také milujete?

Podle toho, co si vybere. Chci, aby se Lucas rozhodl sám, co bude dělat, podle toho, co ho bude více bavit. Samozřejmě, že ho chci vést ke sportu, ale nechci ho do něčeho nutit.

Jenže vy brzy vezmete kočár a půjdete na golf. Tak co mu zbývá?

Určitě s ním na golf vyrazím. Když ho to někdy chytne, budu ho ráda učit, abychom mohli časem chodit celá rodina.

Niko hraje golf?

Nehraje, ale naučím ho to, když bude chtít. Zatím spolu hrajeme tenis.

Jak mluvíte s Lucasem?

Přítel na něj mluví řecky, já česky a my dva spolu anglicky. Lucas by měl být stoprocentně dvojjazyčný a mohl by pochytat i angličtinu.

Jak vypadá váš denní režim?

Malý spí celou noc, v noci se nebudí, přes den ho budím každé tři hodiny na kojení. To mi doporučila paní doktorka, aby spal hlavně v noci.

Takhle nějak jste si své mateřství představovala?

Neměla jsem žádnou představu. Beru věci, jak přicházejí. Vůbec jsem si neuvědomovala, že to bude něco tak nádherného. Pro mě je mateřství mnohem hezčí, než by byly jakékoli moje představy. Zní to jako klišé, ale užívám si každý den úplně naplno a do budoucna moc nemyslím. Chci si užívat každý malinký detail, který u Lucase vypozoruji.

Zalitovala jste někdy něčeho ve svém životě?

Nikdy jsem ničeho nelitovala. A věřím, že všechno, co se v životě stane, má nějaký důvod a smysl. Tak proč se trápit!

Na golfu

:.V golfu je velmi dobrá...Foto: Michaela Feuereislová, Právo



Líčení Monika Navrátilová