Před pár lety jste měl našlápnuto na velmi dobrou divadelní kariéru. Byl jste v angažmá v pražském Divadle na Vinohradech. A pak jste najednou všeho nechal. Nelitujete?

Nikdy. Ne že bych nechtěl hrát, ale do divadla se můžu vrátit vždycky. Chtěl jsem to, vše dopadlo skvěle a možná to dopadne i dál. Lituji jenom, že jsem vlastně vše ztratil, a teď si začínám budovat v Praze úplně nové zázemí.

Jak to myslíte?

Především vztahy. V pětadvaceti jsem odjížděl s přesvědčením, že jsem dospělý. Vzápětí jsem pochopil, že jsem v podstatě ještě dítě. Především pokud jde o samostatnost. Naštěstí jsou lidé v tomto věku stejní na celém světě. Akorát v Čechách je menší konkurence.

Figuru si udržuje pravidelným cvičením. V poslední době však na ně má kvůli práci stále méně času.:.Figuru si udržuje pravidelným cvičením. V poslední době však má kvůli práci stále méně času.foto:Michaela Feuereislová

V zahraničí jste byl zhruba šest let. Kde všude?

První čtyři roky jsem neustále létal do Latinské Ameriky a zpátky. Pak jsem pobyl krátce ve Spojených státech. Následoval Londýn. Pracoval jsem v modelingu a v reklamě a pak jsem natočil film. Tím jsem vydělal dost peněz, abych se mohl věnovat i jiným věcem.

Proč jste zamířil zrovna do Latinské Ameriky?

Byl to nápad mé bývalé manželky, která tam měla práci a sídlo v Buenos Aires.

Jihoamerický světadíl je pro herce obrovský zdroj příležitostí, protože tamní televizní stanice doslova chrlí spoustu seriálů.

Jenže musíte umět dobře španělsky. Já zpočátku neznal ani buenos días. Pak už jsem rozuměl, ale nechtělo se mi učit se. Připadalo mi to zbytečné, protože jsem věděl, že tam stejně nikdy natrvalo žít nebudu.

S herečkou Danou Morávkovou má vztahy téměř rodinné. Její manžel Petr Malásek složil hudbu k druhé části pohádky Z pekla štěstí, v níž si Mirek zahrál statečného Honzu a Dana línou Doru.:.S herečkou Danou Morávkovou má vztahy téměř rodinné. Její manžel Petr Malásek složil hudbu k druhé části pohádky Z pekla štěstí, v níž si Mirek zahrál statečného Honzu a Dana línou Doru.foto: Právo/Michaela Feuereislová

Kdy vás napadlo vrátit se zpátky do Čech?

Způsobila to nabídka do seriálu Ulice. Pak přišla další, tentokrát do amerického seriálu, kterou jsem promarnil díky své hlouposti. Bývalo by mi stačilo dvacet minut práce, kterou jsem ale neudělal.

Mluvíte ještě jinými jazyky?

Ne a ani o to nemám velký zájem. Nerad zbytečně trávím čas něčím, co není potřeba.

S prací pro zahraničí jste tedy skončil?

Zatím ano. Dokud se neusadím a konečně si nesrovnám život. Málem se mi to dnes už bohužel s bývalou přítelkyní podařilo, ale nakonec to nedopadlo. Nikdy jsem nevěřil pořekadlu, že prohrává ten, kdo miluje víc. Ale v tuhle chvíli je to v mém životě pravda.

S první ženou jste se rozvedli?

Ano. Žije dál v Los Angeles a věnuje se produkci. S Danielou nám fungovalo prakticky všechno, byl to idylický vztah. Zpočátku jsem na ni asi tři měsíce žárlil, pak jsem toho nechal. Přešlo mě to úplně samo, protože jsem neměl důvod. Nakonec nás rozdělila dálka.

Miroslav Šimůnek.:."Když opustím Prahu na delší dobu, mám strach, že o něco přijdu."foto:Michaela Feuereislová

Napadlo vás, jakou jste dělal ve vztazích zásadní chybu?

Ve druhém vztahu jednu velkou - hodně jsem žárlil, i když nebylo na co. Nedal jsem partnerce volnost. Po našem rozchodu mi dva měsíce bylo zle, s nikým jsem nikam nechtěl jít.

Chcete hledat partnerku takzvaně na vážno, pro založení rodiny?

Děti chci určitě a pomalu se na to začínám připravovat. V mé profesi to sice není jednoduché, ale nakonec všechno jde. V Latinské Americe stíhali lidé s dětmi absolutně všechno a byli přitom v pohodě.

Pocházíte z podkrkonošské Jilemnice. Vracíte se tam?

Tak jednou za půl roku. Mám tam sice rodiče, bráchu… Ale nemůžu se zbavit pocitu, že mi mezitím tady v Praze něco uteče. I když za těch šest let, co jsem byl mimo republiku, se tu taky nic nezměnilo a nic mi neuteklo. S rodinou se spíš vídáme občas v Praze.

Všeobecně se předpokládá, že muži s vaší vizáží musí od sebe davy obdivovatelek doslova odhánět. Jak vypadá realita?

Leckterá holka mi opravdu řekne, že si radši najde obyčejného chlapa, na něhož nebude muset žárlit. Nakonec jsem paradoxně žárlil já, protože jsem svou partnerku miloval.

Miroslav Šimůnek.:.V Londýně se živil i jako číšník.foto: Michaela Feuereislová

Kromě děvčat se ale ucházejí i pánové, což může být leckdy průšvih. Máte s tím taky zkušenosti?

Jistě. V devatenácti dvaceti to bylo těžké. Pak už jsem se naučil, jak je od sebe odehnat. Problémy s gayi jsem zažil. Dokonce se stalo, že jsme se i porvali. Bylo to hodně drsné. Tenkrát ještě leccos zkoušeli, dnes si to už vůči mně nedovolí nikdo.

Máte perfektní postavu. Cvičíte pravidelně?

Jistě, v pravidelném cyklu dva dny + den volna. Kromě udržování fyzičky se tak uvolňuji i psychicky. Rád bych hrál třeba tenis, ale zatím nemám partnera.

Řada herců a hereček přiznává, že si musí tvrdě hlídat váhu. Platí to i pro vás?

To je základem systému, který zatím u nás bohužel moc nefunguje. Projekt se zajímavými či přitažlivými lidmi se mnohem lépe prodává. Každý se radši podívá na pěknou holku.

Je dobře, že se o sebe začínají starat i české herečky. I já toto téma občas řeším. Když potřebuji ubrat na váze, stačí mi k tomu dělená strava.

Umíte si uvařit?

V podmínkách, v nichž nyní žiji, to bohužel moc nejde. Až budu mít svůj byt, budu si zase vařit. A velmi rád.

Miroslav Šimůnek.:.Vztahy mu zatím moc nevycházejí.foto:Michaela Feuereislová

Šuškalo se, že jste měl v Londýně přítelkyni.

Žil jsem tam rok, přičemž jsme se s manželkou skoro tři čtvrtě roku neviděli. Takže to nebyla přítelkyně, ale kamarádka.

Prvního půl roku jsem ale neudržoval kontakty prakticky s nikým, protože jsem měl problémy vůbec přežít. Teprve pak přišla do mého života partnerka, ale byl to jen fyzický vztah.

V čem spočívaly problémy přežití?

Musel jsem si sehnat byt, práci, vytvořit si zázemí. Když pracujete normálně, moc toho nevyděláte. Všechno ukormidlovat a opravdu se postavit na vlastní nohy mi trvalo půl roku.

Zpočátku jsem jenom makal a neměl ani čas s někým se seznamovat. Pracoval jsem jako barman, později v hotelu jako recepční. Žít v nějaké špinavé díře se mi nechtělo, takže mě bydlení stálo téměř vše, co jsem vydělal.

 

Trocha adrenalinu nikdy neuškodí, a tak je Mirek ochoten vyzkoušet kdeco.:.Trocha adrenalinu nikdy neuškodí, a tak je Mirek ochoten vyzkoušet kdeco.foto: Michaela Feuereislová

Potřeboval jste pomoc nebo jste si práci našel sám?

Naštěstí mi pomáhala jedna kamarádka, hlavně jako psychická opora. Později v hotelu jsme si pomáhali navzájem. Pracovaly tam snad všechny národy světa a všichni měli holé zadky, jak se říká. Snad i proto jsme se měli tak rádi.

Stalo se vám, že jste nedostal zaplaceno za práci?

Ježíš, ve světě ne. Ale potom se mi to stalo tady v Praze.

Čím se teď živíte?

Hlavně modelingem a mám dost práce i jako moderátor.

Moderátorů je ale také hodně.

Přesto mi lidé volají. Samozřejmě jsem levnější než moderátoři z televize. Zatím mi to ale nevadí. Trochu si přišlápnu, až si budu jistý, že jsem opravdu profík, a udělám si jméno. Pokud se mi to podaří.

Co film?

V Čechách natočím dva filmy ročně. Naposled to byl česko-italský film Případ nevěrné Kláry.

Není to spíš o tom, že se u nás vytvářejí kolem jednotlivých režisérů skupinky oblíbených herců a dostat se mezi ně není vůbec snadné?

Ani se o to nesnažím. Zjistil jsem, že žít v Čechách je super, přestože je Praha dnes šestým nejdražším městem na světě. Ale české filmy nejsou podle mě takové, v nichž se něco děje.

V komedii Svatba na bitevním poli si vzal půvabnou Francouzku, kterou hrála Miss ČR 2004 Jana Doleželová.:.V komedii Svatba na bitevním poli si vzal půvabnou Francouzku, kterou hrála Miss ČR 2004 Jana Doleželová.foto: Michaela Feuereislová

I když si možná takovou upřímností škodím. Podle mě jim zkrátka chybí akčnost, dobrodružnost. Alespoň kdyby byl jeden takový do roka. Jsou o českém naturelu a čím normálnější lidé v nich hrají, tím lépe, protože představují každodenní život.

Chápu, že je filmování drahé a na akční velkofilmy nemáme peníze, takže se u nás dál točí evropským stylem. Na druhou stranu jsem se teď setkal s názorem ze zahraničí, že si filmy točíme pro sebe. Proč se ale nepoučíme? Nejen Amerika v tomhle směru ví, co dělá.

Americká produkce je ale žánrově dost jednotvárná, od milostných románků ze střední školy po krvavé thrillery.

Teď mluvíte o komerčních filmech. Kromě nich se ale ve Spojených státech natočí každoročně kvanta dobrých snímků, které se k nám nikdy nedostanou.

O současném českém filmu mluvíte dost s despektem. Copak byste nebral ani roli v další pohádce?

Asi ano. Klasická pohádka je český fenomén. Zatím mi ale roli nikdo nenabídl, takže jsem o tom ani neuvažoval.

Miroslav Šimůnek.:.O kontakty v Praze přišel, musí začít znovu.foto: Michaela Feuereislová

Co vás čeká v nejbližší budoucnosti?

Kromě moderování rozjíždíme televizní show, kterou ještě nemám prodanou. Máme s ní ale velké plány. Právě pracujeme na pilotním snímku a současně píšu scénář. Už ho viděl jeden režisér a má o něj zájem. Ještě jsem to ale nestačil dopsat. A hlavně chci podnikat.

V jakém oboru?

Pojem podnikání pro mě představuje svobodu. Uvidíme.