Trpíte při moderování trémou?

Mám trému v prostředí, kde to neznám, kam může přijít někdo, koho vidím poprvé. V Loskutákovi tohle vůbec neřeším, to je moje rodina. Ve Snídani s Novou mě ze začátku trápila obrovská tréma, pak pět let nic, chodila jsem tam jako domů. Při velkých akcích, jako moderování cen časopisu Anno nebo Český slavík, to bylo docela peklo. Go Go Šou jsem vždycky probrečela, nejedla jsem, byly to pro mě obrovské nervy.

A přitom jste měla po ruce bratra.

Jeho přítomnost mi hodně pomáhá, protože jemu adrenalin dělá dobře. Ale trému má určitě taky a naučil se s ní žít. Trpěla jsem si sama, nechtěla jsem ho do toho zatahovat.

S kým byste mohla moderovat, když ne s bratrem?

Pořad Dotkněte se hvězd a Kinorevue jsem moderovala s Monikou Valentovou. S tou jsme si sedly, a přitom nás vybrali náhodně, chtěli jednu blondýnu a druhou černovlásku. A z mužů? Asi s Alešem Hámou a Kubou Wehrenbergem, jsme spolužáci.

A je to v pytli! A.Gondíková, M.KubecVe hře A je to v pytli! A. Gondíková a M. Kubecfoto: Divadlo Na Fidlovačce

V Loskutákovi jste přirozená, nebojíte se říct svůj názor, krásně se smějete. Kdy jste objevila kouzlo úsměvu?

To nevím, vysmátá jsem odmalička. Směju se dokonce i tehdy, když mě něco bolí. Jednou jsem na konzervatoři spadla a udělala jsem si výron. Strašně to bolelo, ale nedokázala jsem říct, pomozte mi. Seděla jsem a smála jsem se. A protože mi to tím pádem nikdo nevěřil, musela jsem absolvovat ještě hodinu stepu v krutých bolestech. Asi to vypadalo divně, ale já se směju i v situacích, kdy by to nikdo nečekal.

Takže jste se smála i u porodu?

Ano, i u porodu. Říkali mi - paní Gondíková, to je ještě dobrý, ale Ondřej věděl, že už to není moc dobrý, když se takhle směju.

Kterou oblast v Loskutákovi máte nejradši?

Hodně mě baví rukodělné práce, třeba nápady Moniky Brýdové. Jak Nelinka roste, děláme spolu spoustu věcí podle ní - malujeme na sklo, už skoro nevidíme oknem ven. A pak mě zajímají novinky na trhu - vrtačka s bruskou a ještě něčím jiným, ráda chodím po bytech a čerpám inspiraci, i když už mám doma všechno zařízené.

Nedávno jste do toho pořadu přibrali vašeho tchána, Otakara Brouska mladšího…

Nova nám pořad prodloužila a my jsme už nestíhali reportáže. Dáda zkoušel v divadle, já jsem začala točit v Ordinaci, Standa Berkovec měl také něco, potřebovali jsme akutně posílit tým.

Máte nějakou moderátorskou zkušenost?

Že když se přebreptnu nebo udělám nějakou botu, je lepší to hned přiznat. Nemá cenu si na něco hrát.

„Když se narodila dcera, zničila jsem své ambice. Zjistila jsem, že nic jiného nemá smysl, a tak dál dělám práci hlavně pro radost,“ prozrazuje herečka.
foto: Divadlo Na Fidlovačce

Takže si děláte radost i působením v Ordinaci?

Na začátku jsem trpěla, protože jsem šla do neznáma. Hned první den jsem měla nástup v pět ráno. To nebyl problém, jsem ze Snídaně s Novou zvyklá brzy vstávat, jenže já jsem se pětkrát za noc probudila s tím, že neumím text, čtyřikrát za noc, že přijdu pozdě a pak se mi ve snu zdálo, že už pozdě jdu, že na mě všichni čekají. Katastrofa! Ale naštěstí se točí v přátelské atmosféře, i když se u nás režiséři střídají. Kdybych to tak necítila, šla bych od toho.

Vaším partnerem v seriálu je Josef Pejchal, který hraje doktora Adama Suka. Jak zvládáte intimní scény? Učili vás to na škole?

Na škole se tohle neučí, to čerpáte ze života. Ale my naštěstí nemáme postavenou ložnici, takže máme jen líbací scény vestoje. Přinesla jsem mentolové bonbónky, které jsem dostala od švagrové Markéty, a nějak to proběhlo. Kameramani říkali - Ještě! Ještě!

Je tam někdo problémový?

Martin Písařík, protože se s ním strašně smějeme. Nedá se to přežít, to je opravdu problém. Já jsem na to chytlavá. My dva se na sebe podíváme a je konec. Ale jsme herci, tak to nakonec musíme zahrát. Dobré je, že už to o sobě víme, takže se zodpovědně snažíme nerozptylovat. Blbosti děláme, až když je to natočené.

Proč jste se vůbec přihlásila na pražskou konzervatoř?

Určitě mě ovlivnilo to, že tam studoval Dáda. Jezdily jsme s mámou za ním do Prahy, poznala jsem prostředí školy, viděla jsem holky, jak se chovají, jak je to baví, jak si vyprávějí, že teď byly na zpěvu a na hodině herectví. To mě oslnilo.

Kdyby to nebyla konzervatoř, kam byste šla?

Asi na gympl v Sokolově, odkud pocházím, nebo na zdrávku ve Varech nebo v Chebu. Ale mám dojem, že jsem si jako druhou školu napsala „ajznboňský“ učňák, protože celá naše rodina je nádražácká. Mávala bych někde plácačkou. To by mě asi taky bavilo.

V seriálu Ordinace v růžové zahradě s Martinem Písaříkem (vpravo) a Milanem Bahulem. V seriálu Ordinace v růžové zahradě s Martinem Písaříkem (vpravo) a Milanem Bahulem. foto: TV Nova

Co vás s bratrem spojilo profesně?

Vymyslel to Dáda. Žili jsme vedle sebe v rádiu, já jsem si dělala zprávy, on moderoval, občas jsme se potkávali v divadlech, ale ve společných hrách jsme nebyli. Pak jsem mu dělala křoví při moderování v rádiu, aby tam nebyl tak sám, a docela nám to šlo, všimli si nás v televizi a už to jelo. Snídaně s Novou, Go Go Šou, Rady ptáka Loskutáka. Budeme mít desetileté výročí. Snídani s Novou jsme začali moderovat v září 1998.

Jak to mezi vámi funguje?

Bez problémů. Jak nás vidíte v Loskutákovi, tak spolu komunikujeme i v životě. Jednou jsme na Go Go Šou trénovali nějakou úvodní scénu, povídali jsme si a choreografka se zeptala - To už říkáte ten dialog, nebo se normálně bavíte?

Měla jste nějaký sen alespoň jako dítě?

Neměla. Jsem člověk bez touhy a ambice něco dokázat nebo něco mít. Když jsem byla malá, strašně jsem se styděla. Dáda mě nazval šedivou myší, opravdu jsem se vždycky schovávala za stehna rodičů, bála jsem se pozdravit, styděla jsem se slyšet svůj hlas. Byla jsem hodná, ale také jsem překvapovala. Jednou jsem ve školce pokousala asi dvacet dětí. Mamka tomu nechtěla věřit.

Na Fidlovačce jste se seznámila s manželem Ondřejem Brouskem, že?

V podstatě ano, znala jsem dřív tchyni než jeho, protože Dáda je velký kamarád s Ťuldou, tedy Ondřejovým otcem Otakarem Brouskem mladším. Ondřejova maminka Zuzana Mixová hraje na Kladně, její tatínek je Josef Mixa, představitel třeba Strakonického dudáka.

V seriálu Ordinace v Růžové zahradě se Šťastným. V seriálu Ordinace v Růžové zahradě se Šťastným.
foto: TV Nova

S Ondřejem jsme hráli ve společných hrách, ale nikdy jako partneři. Sblížili jsme se při zkoušení inscenace Slaměný klobouk. Nejdřív jsem si říkala - to je ten syn Ťuldy, pak jsme si začali hodně povídat o divadle, o hudbě, o jeho rodině, o Dádovi, měli jsme najednou spoustu témat. Po dvou letech jsme se vzali, jsme spolu už osm let.

Jak se s ním žije?

Teď máme hektické období, protože Ondřej píše pro Divadlo Broadway hudbu k muzikálu Adéla ještě nevečeřela. Už na tom pracuje půl roku, od večera do pěti do rána, takže se skoro nevidíme. Ale když žijeme normálně, je to pohoda. Rozumíme si a pořád si máme o čem povídat. Ondřej je všestranně talentovaný: hraje divadlo, umí malovat, zpívá, od dětství hraje na piáno, v podstatě virtuózně, skládá muziku, ručně píše noty. Dcera říká, že pořád píše kuličky. Také rád vaří, mně přenechává jen polévky, ostatní připravuje on.

Chodíte na jeho koncerty, když hraje se skupinou Monkey Business?

Občas. Musím přiznat, že volný večer radši trávím doma. Jdu na ně do Lucerny nebo do O2 Arény, ale celé tři hodiny tam stejně nevydržím.

Představovala jste si tak své manželství?

V podstatě ano. Jako malá jsem si říkala, že v roce 2000, kdy mi bude 27 let, už budu mít dvě děti, budu doma a o zaměstnání jsem vůbec nepřemýšlela. Baví mě děti.

Zatím máte jen Nelu.

V novinách jsem se dočetla, že už jsem vysadila antikoncepci, ačkoli jsem ji nikdy nebrala, nebo že jsem už těhotná, což také není pravda. Nechávám všemu volný průběh. Nikdy nic moc neplánuju. Uvidíme.