Taťána Kovaříková: V černé jsem jako ryba ve vodě

Připadá mi, že je to čím dál horší. Každý půlrok vytvářím nové kolekce pro obchod a další pro přehlídku. K tomu máme poměrně rozsáhlou klientelu, tak si umíte představit ten neustálý shon. Každá kolekce se chystá minimálně půl roku dopředu. Kolikrát ani nevím, v jakém roce jsem… Je to věčný koloběh, jednu kolekci dokončím a připravuju další.

Určitě ne. Každopádně ne v začátcích. Měla jsem štěstí na lidi, kteří mi hodně pomohli a podpořili mě, zvlášť rodiče v době, kdy byl můj syn Maxmilián malý. Kdybych se měla v současné době rozhodnout, zda do podnikání půjdu znovu, hodně bych si to rozmýšlela. I když touha navrhovat šaty by i dnes byla asi silnější.

Měla jsem štěstí na lidi, kteří mi hodně pomohli a podpořili mě.foto: Právo/Michaela Feuereislová

Moje máma byla povoláním bytová architektka, přes ni jsem měla k designu blízko. Navíc se ráda hezky oblékala a zajímala se o módu, a to mě určitě ovlivnilo. A tak v době, kdy se nedalo téměř nic hezkého koupit, jsem si na sebe začala navrhovat a šít věci sama.

Už na základní škole jsem měla svou první zákaznici. Byla to mámina kamarádka Eva, která vždycky chodila oblečená šik a nebála se nechat si ode mě, začátečnice, něco ušít. Měla rávých da výstřednější módu, tak jsem měla dost pole působnosti.

Po studiu na Střední textilní škole v Brně, obor návrhářství, mě přilákala Praha. Nejdříve jsem dostala práci modelky v ÚBOK a zároveň začala studovat DAMU – obor scénografie. Po dvou letech ale stejně zvítězila móda.

Pravda je, že první kolekce byly se scénou svým způsobem propojené, šlo totiž o modely na koncertní vystoupení pro tehdy vycházející hvězdy Jiřího Korna a Kateřinu Kornovou. A právě Jirka mě požádal, abych navrhla kostýmy pro pořad To znám v České televizi.

Asi největším nepřítelem je pro Taťánu Kovaříkovou čas. Od doby, co se začala naplno věnovat módě, s ním bojuje na všech frontách.foto: Právo/Michaela Feuereislová

Měly tehdy obrovský úspěch a Jirka je dovedl prodat se vším všudy. Díky práci jsme se i hodně spřátelili. Kačenka se stala dokonce modelkou, která nafotila mé první kolekce. Jirka mě seznámil například s Helenou Vondráčkovou, tu oblékám dodnes. Kostýmní tvorba mě tehdy hodně posunula dopředu a umělce na vystoupení vlastně oblékám stále.

Šaty pro mne představují především ženskost a rafinovanost. Dovedou vyzdvihnout a zdůraznit přednosti a půvaby ženské postavy, ale často i něco zakrýt.. Můžu při nich popustit uzdu fantazii, vyhrát si s detaily. Mají všechny délky – mini, ke kolenům nebo dlouhé večerní.

Nejvíce nápadů mám, když pracuju trochu pod tlakem. foto: Právo/Michaela Feuereislová

Jsou pro ně tisíce variací i v materiálech, proto mě šaty baví tvořit a mám je ráda. Vždyť pojem šaty vůbec neznamená, že by měly být usedlé. Dají se vymyslet decentně, ale i velice sexy. Ostatně, šaty máme v každé kolekci a navrhuju i speciální řadu velkých a malých večerních.

To nejsem, ale láska k černobílé nás spojuje, i když se neznáme. Tady je alespoň vidět, že nejsem sama, kdo má černou a bílou ráda. Je pro mne neustálou inspirací a já se sama v černé cítím jako ryba ve vodě.

Značku TATIANA jsme založily spolu s Lucií Řezbovou už v roce 1995. Začínaly jsme v malém ateliéru a o dva roky později otevřely butik v pasáži Platýz. Na Staré Město do Dušní ulice, odkud máme poblíž i ateliér, jsme se přemístily v roce 2001.

Praha je nádherná, plná nečekaně krásných míst a romantických zákoutí, kde vás vždy něco okouzlí.foto: Právo/Michaela Feuereislová

To, že se tam postupně vytvořilo centrum pražské módy, je naopak velice zajímavé. Proč by nemohla klientka nakoupit u nás a další kousek třeba u jiné české značky? Je to v podstatě i zdravá konkurence, která nás popohání dopředu.

Praha je nádherná, plná nečekaně krásných míst a romantických zákoutí, kde vás vždy něco okouzlí. Ale ne nadarmo se říká, že Paříž je kolébkou módy. Proto také Francouzi módou více žijí.

Max vlastně v mém tvůrčím světě vyrůstal. Umělecký cit v něm je, vkus má, to je už teď poznat. Hodně tíhne k divadlu a filmu. Uvidíme, co mi z něj vyroste. Je úžasný parťák a neobyčejně kamarádský. Teď pomalu začínáme vybírat střední školu.

Mám ráda silné a zajímavé osobnosti. S Bárou se známe již řadu let. Kdysi nás seznámila naše společná kamarádka. Myslím, že tenkrát chtěla ušít nějaké sexy šaty. Byly jsme si od prvního okamžiku sympatické.

Každá žena je osobnost a chce být originální, každá žena je pro mě hvězdou.foto: Právo/Michaela Feuereislová

Jako modelka nám nafotila několik katalogů TATIANA. Člověk kolem sebe potřebuje lidi, na které se může spolehnout. Ona k nim v mém životě patří. U Heleny Vondráčkové si velice vážím její píle a profesionality. Její optimismus bych chtěla mít!

Když chci opravdu stoprocentně vypnout, tak cestuju. Poznávání nových míst mě nabíjí, přijdu na jiné myšlenky a vyčistím si hlavu. Zážitky z cest ve mně pak dlouho zůstávají a jsou i jistým zdrojem inspirace. Stejně se pak při tvorbě nechám inspirovat různými slohy, epochami a třeba i detaily, které mě obklopují.

Nápad? Někdy je to dlouhé přemýšlení a potom náhlé rozjasnění, vnuknutí. Vše najednou začne do sebe zapadat a myšlenka se rozvíjí. Nejvíce nápadů mám, naštěstí, když pracuju trochu pod tlakem. Pak ale teprve s tvorbou modelu všechno začíná. Hodiny a hodiny zkoušení, dokud necítím, že je to ono.

Móda je hra, nadsázka, nadhled, kreativnost. Ráda vytvořím kostým pro vystoupení, ale zároveň miluju model, který má v sobě něco nadčasového, jedinečného a navíc se dá běžně nosit.

Nelíbí se mi, když jsou modely určeny pouze pro mola. Chci, aby dělaly radost lidem. Každá žena je osobnost a chce být originální, každá žena je pro mě hvězdou.