Život s kojencem

 Strach z bolesti, nejistota, zda i po porodu budu pro svého muže přitažlivá, riziko otěhotnění... To jsou jen některé z otazníků, které přináší první poporodní milování. Po "nucené" sexuální abstinenci bývají milostně nažhavení spíše muži. Postoje žen se různí. "Z prvního milování po porodu jsem měla strach" vzpomíná osmadvacetiletá Klára. "I po téměř dvou měsících jsem stále cítila šití, měla povislé břicho a kila navíc. Manžel trpělivě vyčkával, ale věděla jsem, že se na milování jenom třese. K milování jsem svolila spíše proto, abych ho potěšila. Je pravda, že jizva pobolívala i při styku a navíc mi z prsou zcela neromanticky začalo odkapávat mléko. Daleko víc ale pro mne znamenalo to, že jsem se po několika týdnech absolutní oddanosti potřebám svého dítěte mohla úplně oddat potřebám svým. Najednou už jsem nebyla jen matka, ale opět žena. V ten moment pro mne vlastně skončilo šestinedělí a já si uvědomila, že jsem úplně stejná jako dřív."

Sexuální život páru obšťastněného miminkem obvykle doznává značných změn. Sexuální apetence u žen ve velkém procentu případů klesá. Vedle únavy za to může kojení podporované hormonem oxytocinem, který sexuologové označují za "zabiják sexu". K tomu miminko probouzející se v té nejnevhodnější chvíli. Okolnosti prostě nejsou milostným hrátkám příliš nakloněny. Řešením může být určitý kompromis vyžadující od všech zúčastněných laskavou toleranci. Kojence asi nepřesvědčíte, aby spal ve vámi vymezeném čase, ale po několika týdnech společného soužití přibližně odhadnete, kdy je šance na spánek delší než půl hodiny. S partnerem se dohodněte na frekvenci milování, která by pro vás oba byla alespoň přijatelná. Některé páry řeší rozdílnou potřebu sexu jakousi kamarádskou dohodou. Pokud má muž chuť a žena se zrovna necítí, může mu prostě vyhovět s tím, že soulož proběhne rychle a partner ji během ní nebude "nutit" do nestandartních milostných praktik. Toto řešení je však realizovatelné pouze tam, kde kromě rozdílné chuti na sex není žádný jiný partnerský (vztahový) problém.

Buďte trpěliví. Hladina hormonů se časem ustálí, děti povyrostou a podle sexuologických teorií je naděje, že ženina chuť k milování s věkem mírně poroste, zatímco mužova bude klesat.

Pozor! Kojení sice ubírá chuti na sex a na určitou dobu zabraňuje ovulaci, nikdy však není zcela spolehlivou antikoncepcí. Nežádoucí otěhotnění během prvního půl roku či roku po porodu přináší nejen stres, ale i mnohá zdravotní rizika.

Pediatři doporučují plné kojení minimálně do čtyř až šesti měsíců věku dítěte. Kojení do jednoho roku (samozřejmě již doplněné nemléčnými příkrmy) je dobré pro zdraví dítěte. Kojení delší než jeden rok je pak spíše záležitostí psychologickou. Někteří autoři hovoří o upevňování pouta s matkou, jiní však varují před umělým vytvářením přílišné závislosti. Časté noční kojení pak může mít vliv i na zvýšenou kazivost prvních zoubků.

Kolem třetího měsíce poporodu dochází k přechodnému poklesu tvorby mléka, které trvá i několik dní. Mnoho žen v tuto dobu přestane své dítě kojit a přejde na umělou stravu. Chcete-li své dítě kojit déle, na tuto situaci se připravte a pokuste se ji překonat. Podobně se snažte odolat babičkám, kterým se vaše dítě bude zdát příliš drobné a jeho pláč budou svádět na hlad. Tvorba mléka se řídí poptávkou. Dítě vypije tolik, kolik potřebuje a vy mu potřebnou dávku opět "vyrobíte". Hlídejte si pouze pitný režim a skladbu stravy. Pokud vaše dítě trpí kolikami ("prdíky" obvyklé v prvních třech měsících života) vyvarujte se jídel, která nadýmají a nepijte sycené minerálky či limonády. Dlouhé minuty miminkovského pláče způsobeného nafouklým bříškem vám pomohou ušetřit i kapky, které vám předepíše pediatr. Přirozenou metodou pro povzbuzení peristaltiky střev je jemná masáž bříška krouživým pohybem ve směru hodinových ručiček (podrobněji viz masáže kojenců).

Příprava a konzumace prvního nemléčného příkrmu je silným zážitkem pro matku i dítě. Přesně podle receptu z letáčku v poradně připravíte první velejemné mrkvovobramborové pyré, slavnostně je nabídnete dítěti a ono je znechuceně vyprskne. Počítejte s tím, že dítě si na každou novou chuť nejprve musí zvyknout. Toto zvykání pak může trvat i několik dní. Dítě je zaskočeno nejen chutí, ale i konzistencí podávané potravy a způsobem, jakým je nabízena. Nesnažte se vylepšovat chuť kašiček přidáváním soli nebo cukru či vmícháváním medu. Dítě do jídla nenuťte. Je možné, že v prvních dnech sní maximálně jednu či dvě lžičky. Nový druh příkrmu podávejte teprve tehdy, když ten předchozí dítě jí bez větších potíží. Důležitá je samozřejmě kvalitní plastová lžička bez ostrých hran.

Pokud nejste zdravotními důvody nucena odstavit dítě ze dne na den, volte raději způsob, kdy budete kojení jedno po druhém postupně rušit. Na úplný závěr si nechejte kojení, které má dítě nejraději - obvykle to bývá večerní kojení v době, kdy už je dítě unavené a pomazlení s matkou je příjemným rituálem. Dobu kojení vyplňte nějakou pro dítě atraktivní činností, hodně se s ním mazlete, ale sát jej již nenechejte.

Ideální věk dítěte vhodný pro odstavení neexistuje. Spolehněte se na svůj instinkt a mateřský cit. Nejsprávnější doba je ta, kterou si určíte vy sama. Pokud vás k odstavování dítěte donutí okolnosti, manžel nebo babičky, budete pravděpodobně pociťovat napětí a to se pak přenese i na vaše dítě. Připravte se na slzičky a u starších dětí i na malý vzdor. Buďte trpělivá, citlivá, ale pevná.

První krůčky a první slůvka se stávají významným mezníkem ve vývoji vašeho miminka. Z kojence se stává batole. Dnešní doba vyžaduje výkon a tím podporuje soutěžení v těch nejroztodivnějších formách. Maminky, ale mnohdy ještě více tatínkové, pyšně předvádějí své "brzy" chodící děti a ve vás možná hlodá červík pochybností, kde je chyba, když se vaše ratolest ještě čtrnáct dnů po prvních narozeninách k samostatným krůčkům ne a ne rozhoupat. Motorický vývoj a vývoj řeči sice částečně souvisejí s vývojem rozumových schopností (dítě, které se více hýbe tím pádem získává i více podnětů), v žádném případě však nesignalizují výši inteligence a už vůbec nejsou měřítkem životní spokojenosti vašeho potomka. Velkou škodu však mohou napáchat zklamaná očekávání rodičů. Vaši nespokojenost a nejistotu vycítí i velmi malé dítě a základ k jeho nízkému sebevědomí je položen. Nikdy nesrovnávejte své dítě s ostatními! Radujte se z jeho pokroků a společně překonávejte překážky.