Společné aktivity pro rodiče a jejich vzpurné teenagery

Každý rodič to zná moc dobře. Z dítka, které se rádo mazlilo a bylo vždy poslušné, se najednou jako mávnutím kouzelného proutku stane vzpurný jedinec, který v horších případech najednou nechce s rodičem ani „dýchat společný vzduch”.

Zmíněné chování teenagera je ale často přirozeným vývojem jedince, z kterého se má za pár let stát „dospělák”. Než se tak ale stane, čeká nejednoho rodiče každodenní zkouška nervů a odolnosti.

Důležité v tomto období je z pohledu rodiče nejen ho přečkat ve zdraví, ale i přes možné konflikty svého potomka „držet v kontaktu s rodinou”. Podle odborníků k tomu mohou napomoci některé společné aktivity.

Uvařte, objednejte nebo si zajděte na nějaké jídlo, které měl potomek v oblibě jako malý a v současné době už na něj téměř zapomněl. Může to být oblíbený sendvič, těstoviny nebo třeba sladkosti. Zkuste tímto krokem prolomit ledy a vrátit se alespoň na chvíli s potomkem zpátky v čase, možná to ocení, radí odborníci pro server Woman’s Day.

Společné sledování a komentování klání v oblíbeném sportu může být skvělým způsobem, jak se odreagovat a alespoň na chvíli se nedohadovat o chování teenagera, školních výsledcích atd.

Stejně jako oblíbené jídlo, tak i oblíbená hudba může spojovat, alespoň na chvíli. Zkuste si pustit písničku, u které jste se dříve zasmáli nebo tancovali.

Dobrým tipem je i společné sledování filmů. Budete trávit čas pohromadě a nemusíte u toho vůbec mluvit.

Jízda na kole, běhání, fotbal nebo cokoli jiného, co dospívající alespoň trochu baví, může být skvělým stmelovacím prostředkem. Dejte si závody, kdo bude lepší, rychlejší.

Nejeden pubertální výrostek miluje nakupování, chlapce nevyjímaje. Vezměte svého teenagera na nákup a nechte ho vybrat si něco podle vlastního uvážení, samozřejmě nejlépe bez komentování, zda danou věc potřebuje atd.

Komunikovat s potomkem, který s vámi rozhodně mluvit nechce, je nesnadný úkol. Někdy ale není třeba čekat odezvu. Zkuste se odhodlat a sdělit svému dítku, že víte, že prožívá náročné období a že to u vás bylo podobné. Vysvětlete mu, že zaryté ticho nic neřeší. Zkuste mu sdělit nějaké osobní zkušenosti ze své puberty, možná se pak snáze otevře ono vám.

I ta sebelepší puberta se neobejde bez občasných hádek, kdy si o vás teenager nebude myslet nic hezkého, bude křičet nebo zlostně odcházet. V takových situacích se jen zhluboka nadechněte a nechte ho být. Dovolte mu, ať se popere se svými pocity a vztekem, postěžuje si kamarádům. A když se nakonec uklidní, buďte tu pro něj za všech okolností.