Článek
Chtě nechtě to musí řešit jakási arbitráž. Právo matky má přednost do dvanáctého týdne těhotenství. Po završení této doby vítězí právo dítěte. Není to dáno shůry, je to dáno usnesením zákonodárců. Někde hranici stanovit museli.
A konflikt dvou zájmů pokračuje dál. Má zvítězit právo dítěte narodit se ve zdravotně dokonale vyhovujících podmínkách? Nebo právo matky, která by ráda zvolila porod v domácnosti, a někdy dokonce v přírodě? Co když podmínky, které vyhovují matce, znamenají riziko pro dítě? Tady už zákonodárci váhají.
Násilné držení matky po porodu v nemocnici?
Nedávné konflikty násilného držení matky po porodu v ústavních podmínkách jsou přesně z tohoto kadlubu. I podprůměrně inteligentní pozorovatel pochopí, že úsilí zdravotníků o sledování a očkování novorozence je zcela legitimní.
Jejich snaha udržet rodičku určitou dobu po porodu v ústavu, obvykle na dobu nezbytně nutnou, jistě není motivována úsilím o její šikanu.
Za čtyřicet let porodnicko-gynekologické praxe jsem nepoznal kolegu, který by držel matku s dítětem v ústavu proto, že ho k tomu pudí jeho sadistické sklony.
Za víc než čtyřicet let porodnicko-gynekologické praxe jsem nepoznal kolegu, který by se pokoušel udržet rodičku s novorozencem v ústavu proto, že ho k tomu pudí jeho sadistické sklony. A nesetkal jsem se ani s lékařem, jenž by chtěl rodičky šikanovat nebo trápit.
Pokud už dojde k něčemu tak extravagantnímu, jako je násilný návrat rodičky a novorozence do porodnice, navíc za velmi vypjatých okolností, kdy houkající sanitky musí doprovázet policie, je příčinou razantního postupu obava z následných stížností nebo soudních sporů.
Střet zájmů matky a dítěte
A opět dochází ke konfliktu mezi zájmem matky a dítěte. Matce se v porodnici nelíbilo. Myslí si, že jí i dítěti bude doma lépe. Třeba má pravdu. Ale třeba taky ne.
Neměl by to však posoudit především lékař? Vím, že mnozí lidé budou poukazovat na lidská práva. A na zbytečně autoritativní postoj zdravotníků. Motiv lékařů je však zjevný a podle mě i legitimní: spolu se zdravím dítěte i zdravím matky se snaží chránit také svou kůži. Co kdyby si někdo později stěžoval, že neudělali všechno, co udělat měli nebo udělat mohli?
Celá situace nápadně připomíná protesty proti sexuální výchově. Také tady se mnozí rodiče brání otevřenému a nezkreslenému poučení svých ratolestí. Proč by jejich dítě mělo poslouchat přednášku o antikoncepci, když oni ji považuji za nástroj ďábla?
Řešení evropského soudu pro lidská práva
V tomto případě už ale není pochyb. Konflikt zájmů rodičů a dítěte vyřešil Evropský soud pro lidská práva jednoznačně. Zájem dítěte má přednost před zájmem rodičů.
Pokud dnes ještě nevíme, jestli matka může předčasně opustit porodnici, máme v druhém případě jasno: dítě by v sexuální výchově chybět nemělo.
Evropská soudní rozhodnutí jsou v tomto smyslu jednoznačná. Lidská práva lze sice považovat za věc posvátnou, ale týká se to především lidských práv dítěte. Kéž by to platilo i pro novorozence!