Hlavní obsah

Povinná angličtina ještě nezaručí, že se dítě jazykem domluví

Novinky, Andrea Zunová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože je výuka angličtiny ve školách pro 90 procent dětí povinná, ne všechny se cizím jazykem domluví. Angličtinu se děti začínají většinou učit ve třetí třídě na základní škole. Někde i dříve. V sedmé třídě jim pak přibývá další cizí jazyk. Předat žákům základy cizí řeči v míře potřebné k běžnému dorozumění ale zatím většina českých škol nedokáže.

Článek

Podle Národního plánu pro výuku jazyků by žák páté třídy měl být schopen používat základní fráze a zvládat jednoduchou komunikaci, deváťák už by si měl umět popovídat s rodilým mluvčím o běžných a jednoduchých tématech. V praxi se to ale ne vždy daří, přitom co do počtu odučených hodin nezaostáváme za zeměmi Evropské unie.

„Stává se, že děti nejsou ani po třech letech angličtiny na základní škole schopné reagovat na otázku What’s your name? Na dotaz Do you speak English? se pak tváří vyloženě bezradně,“ říká anglický lektor, který učí české děti anglicky už více jak patnáct let.

Chybí kvalifikovaní učitelé

Česká školní inspekce (ČŠI) hodnotila v průběhu let 2006 až 2009 úroveň kvality vzdělávání cizích jazyků v předškolním, základním i středním vzdělávání. Podle zjištění spočívá hlavní příčina nekvalitní výuky jazyků v nedostatečné kvalifikaci učitelů. Patřičné vysokoškolské vzdělání v oboru absolvovala jen čtvrtina angličtinářů působících na základních školách. Dostatečně kompetentní pedagogové zase stojí příliš peněz, a tak si školy pomáhají různě - někde jazyky na prvním stupni učí kantoři z druhého, kteří však nemusí umět pracovat s malými dětmi.

Jinde zase ředitel školy nabídne rodičům, aby se dohodli a zaplatili lektora zvenčí, který bude učit konverzaci v rámci kroužků – ve skutečnosti však jde o další hodinu jazyka. Na některých školách je rodičům nabízena možnost zařadit prvňáčka přímo do anglické třídy, kde - vetšinou s rodilým mluvčím - probíhají v anglickém jazyce předměty jako výtvarná výchova, či tělocvik. I takového učitele však musí rodiče zaplatit. Problémy jsou i na druhém stupni. Nízké platy učitelů totiž rozhodně nejsou lákavé a přibývající počet hodin paradoxně způsobuje, že úroveň výuky klesá.

Formální kvalifikace učitelů kvalitu nezaručí

Cizí jazyk je ve srovnání s většinou vzdělávacích předmětů natolik specifický, že je ke zvládnutí jeho kvalitní výuky zapotřebí i speciální průpravy. Tím, že ji ani vysoké školy nezajišťují, stvrzují navenek její nedůležitost. Jak potvrzují reference majitelů jazykových škol, lektoři „neposkvrnění“ učitelským studiem dosahují mnohdy lepších výsledků a jsou klienty jazykových kurzů žádanější než aprobovaní učitelé. Z toho jednoznačně vyplývá, že formální kvalifikace nezaručuje kvalitu a že koncepce vzdělávání učitelů cizích jazyků volá po zásadní změně.

„Naše dcera navštěvuje školu, která nabízí rozšířenou výuku jazyků. Již první zkušenost s povinnou výukou angličtiny ve třetí třídě signalizovala, že vývoj bude připomínat sázku do loterie. Skutečnost, že výuka cizích jazyků před 30 lety a nyní nevykazuje zásadní rozdíly, mě dost udivuje. Jako žák jsem kromě dvou případů neslyšel své učitele hovořit jazykem, který sami vyučovali. Byli jsme vlastně připravováni na případný okamžik v budoucnosti, kdy se s cizím jazykem reálně setkáme. Když ale taková chvíle nastala, nevyloudil jsem ze sebe ani slovo. A to jsem míval jedničky! I dcera je má, ale bez tlumočníka se neobejde,“ říká jeden z rodičů.

S němčinou takový problém není

O něco lépe jsou na tom učitelé němčiny - aprobaci pro výuku má téměř polovina z nich. Podstatně příznivější poměry panují na českých gymnáziích, kde náležité vzdělání vykazuje téměř devadesát procent vyučujících.

Kamenem úrazu může být podle ČŠI i nedostatek zkušeností s praktickým využitím jazyka na straně učitelů. Stáž nebo studijní pobyt v zahraničí má za sebou jen pětina pedagogů. I sebelepší učitel s vysokoškolským diplomem pak může mít problém při běžné komunikaci. A co sám neumí, těžko předá svým žákům.

Nedostatečné vzdělání a malé nebo žádné zahraniční zkušenosti na straně pedagogů nemusejí být pro české žáky a studenty jedinými překážkami při cestě za bezvadným zvládnutím jazyka. „Nejvíc dětem uškodíte, když je nudíte a nemotivujete. Nebo dokonce demotivujete,“ říká Karel Klusák, specialista na studium v zahraničí z CK Intact.

Gramatika se dá zvládnout i zábavnou formou. Na českých školách bohužel stále převládají léta přežité metody: důraz na gramatiku, překlady a nezáživný dril. Takzvaná gramatickopřekladová metoda je v Česku stále nejrozšířenější a má i dnes své zastánce, přestože je dávno překonaná.

Jazyk se musí zažít

Neschopnost aktivně používat angličtinu nemusí být dána jen neznalostí základní slovní zásoby. Příčinou může být také nedostatek sebedůvěry a motivace domluvit se i jinak než mateřštinou. Jedná se tzv. psychickou bariérou z konverzace - „raději to nepovím, než bych to řekl špatně“. Tuto bariéru dokáže odbourat „přímá metoda výuky“. Učitel s vámi mluví jen anglicky (německy, francouzsky, …) a pokud něčemu nerozumíte, vysvětlí to pomocí jednodušších slov nebo to „zahraje“. Během krátké doby získáte sebevědomí a konverzace vás začne bavit. Pro většinu studentů cizího jazyka je totiž nejdůležitější zlepšit se v konverzaci a poslechu. „Melodie a rytmus cizího jazyka se musí totiž naposlouchat,“ říká Karel Klusák.

Jazykové kurzy v zahraničí nejsou jen pro studenty

I méně pilné žáky ale rozmluví pobyt v zahraničí. Nic jiného jim totiž nezbude. Na rozvoj jazykových kompetencí mají pozitivní vliv výměnné zahraniční pobyty a společné projekty se zahraničními školami, při nichž si děti mohou vyzkoušet jazykové dovednosti v praxi.

„Zájem o jazykové kurzy pro děti a mládež v zahraničí v posledním roce stoupl – rodiče si uvědomují, že jazykový kurz v zahraničí pomůže jejich dětem hravě složit maturitu z cizího jazyka a otevře jim dveře ke studiu na vysněné vysoké škole. A na zahraniční stáže se dostanou jen vysokoškoláci s dobrou znalostí cizího jazyka,“ potvrzuje Karel Klusák.

Odjet na jazykový kurz můžete prakticky kdykoli, jeho délku si zvolíte podle svých časových a finančních možností. Např. měsíční jazykový kurz v zahraničí odpovídá ročnímu studiu jazyka v Česku. Kurzy pro děti a mládež trvají obvykle dva až tři týdny a nabízejí bohatý program pro volný čas. Dítě může bydlet v místní rodině a do školy docházet nebo bydlet v areálu školy.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám