Článek
| Chtěla bych vás požádat o radu, jak si poradit s tříletou dcerou, která velmi zlobí. Vše si vynucuje křikem, nebo pláčem. Absolutně neposlouchá. Když není po jejím, začne plakat. Když jsem s ní sama, začne se vymlouvat, že se jí stýská po tatínkovi a je jedno, zda odešel koupit rohlíky, nebo je v práci. Mé vysvětlování, že se za chvilku vrátí, nebo že do práce musí chodit, protože vydělává penízky, absolutně nepomáhá. Neustále to zkoušíme po dobrém, s rázností v hlase, ale na nic z toho nereaguje. Naposledy mi například provedla v obchodě to, že se zula a z regálu místo svých bot nazula gumáky. Začala v nich běhat po obchodě, a nakonec se zavěsila na kočárek a převrátila jej. Mohu jí domlouvat, stát na místě, honit ji, křičet i čekat a nic. Dělá si, co chce. Opravdu si nevím rady, co s tím, ani rady babičky nefungují. |
Dobrý den, neustále musíte na svou dceru pohlížet jako na tříleté dítě, které ještě všemu nerozumí a kvůli nevyzrálé centrální nervové soustavě postrádá trpělivost. Má ale vyzkoušeno, že jestli něco skutečně funguje, tak je to křik, tím většinou všechny dospěláky odzbrojí a dostane do negativních emocí.
Trpělivosti naučíte své dítě vlastní trpělivostí a důsledností, když budete důsledná sama k sobě. Je to bohužel těžší, než se na první pohled zdá.
Nejprve je důležité si ujasnit, k čemu chcete dítě vychovat
1. K poslušnosti, aby plnilo především vaše potřeby, poslouchalo vaše příkazy a pohybovalo se ve velmi úzkých hranicích, které mu nastavíte. Pak ale musíte mít na mysli, že sice budete mít klid a pocit, že máte vychované a poslušné dítě, ale přes občasnou chválu, že je hodné, se z něj stane jedinec závislý na vaší autoritě rodiče, protože to pro něj bude výhodné. Tím pádem nebude muset nést odpovědnost a důsledky svých činů, protože stejně všechno děláte nejlépe vy, takže stačí poslouchat. Dítě se tak stane objektem vaší kontroly, protože vy přece nejlépe víte, co potřebuje.
2. K samostatnosti, nezávislosti a schopnosti nést zodpovědnost za důsledky svého jednání. V ten okamžik budete muset hranice nastavovat otevřeně a s důvěrou, že to společně zvládnete. S dítětem si tak otevřeně dokážete říct, jaké jsou vaše vzájemné potřeby a společně naleznete řešení dané situace.
Oceňovat a laskavě nastavovat hranice
Podle vašeho popisu je dcerka čilé, zvídavé a aktivní dítě. Období kolem tří let je pro rodiče opravdu velmi náročné, ale vězte, že i vy to zvládnete. Věřte sobě, vy své dítě znáte nejlépe a nejlépe se dokážete napojit na jeho potřeby. Moje nabídka bude směřovat k tomu, abych vás podpořila a nechtěla jste měnit dcerku, ale váš přístup k ní.
Vraťme se k situaci, kterou jste spolu prožily v obchodě. Chápu, že jsou to velmi náročné okamžiky, kdy dítě vůbec neposlouchá, běhá po obchodě, vy celá upachtěná za ním... navíc ten šílený pocit, že se všichni dívají zrovna na vás a říkají si, jak jste neschopná máma, když dítě na vaše pokyny nereaguje. Zkuste na celou situaci pohlížet jinak.
Dcerka zvládla velký výkon. Zopakovala to, co lidi v obchodě s obuví dělají anebo dělá její máma. Vyzula svoje boty a nazula si ty z regálu. Vybrala si gumáky, které snadno obuje. (Vnímáte, kolik už toho vaše dítě zvládne?) Logicky v nich vyběhla, protože běhání je jí přirozené. V tu chvíli jste vyběhla také a honička začala.
Dcera nerozliší hru od ne-hry. Co kdybyste počkala v klidu, zřejmě by se vrátila sama. Ocenila byste ji, jak si zvládla sama vyzout boty a vybrat v regále jiné - tím byste jí dala najevo, že je v pořádku a přijímána. Pokud jste se bála jejího běhání po obchodě, tak byste dodala: „Potřebuji, abys příště po obchodě neběhala, bojím se, je tady hodně lidí.” Příště to dceři řeknete ještě dříve, než do obchodu vejdete. Touto větou nastavíte otevřeně hranice a budete je důsledně dodržovat.
Zkuste si odpovědět, co vás na spontánním chování a přirozeném počínání vaší dcerky tak rozrušuje? Kde jste získala informaci, že by se měla chovat jinak? Vaše dítě je v období, kdy intenzivně všechno poznává a zjišťuje následky i reakce lidí. Zkrátka se učí. Pokud se vám podaří přemýšlet o dcerce, že jste jako máma jejím průvodcem k objevování světa a vaše hranice “zákazů” budou dostatečně široké, ucítíte brzy rozdíl ve vašem vztahu.
Výchova dítěte je náročná cesta pro rodiče i dítě. Přemýšlejte, jak po ní s dcerou chcete procházet. Budete-li přemýšlet ve stylu ´jak na ni´, budete mít tendenci chtít dceru ovládat. Na to jsou malé děti velmi citlivé a okamžitě použijí silný nástroj - křik a vzdor.
Mazlení, oceňování, radostné blbnutí - to všechno vás povede ke spoluprožívání. Postupně se vám podaří na sebe naladit a dcerka nebude potřebovat vztek a křik ke komunikaci s vámi. Období mezi třetím a šestým rokem je velmi krátké období v kontextu celého života, současně velmi intenzivní k vytváření sebeúcty vaší dcerky. Přeji vám spoustu trpělivosti a radostných chvil, které s dcerkou můžete prožít.
Akademie rodičovství
Soukromá rodinná poradna, která pomáhá všem členům rodiny. Rodičům odlehčit od starostí a nejistot v jejich rodičovské roli, partnerům i jednotlivcům v jejich různorodých životních situacích, dětem s jejich dospíváním. Sdružuje odborníky, kteří rádi pomohou.
Vytváří a realizuje kurzy i semináře pro rodiče, individuální poradenství a konzultace, rodinnou terapii. Více na Akademie rodičovství.
Trápí vás jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz.
