Hlavní obsah

Jesle se vracejí do módy

Právo, Markéta Mitrofanovová

Od devadesátých let minulého století se hromadně rušily jako komunistický přežitek, ale teď se znovu přichází na to, že to vlastně nebyl tak špatný nápad. Někomu ze slova jesle naskakuje husí kůže z představy stádní výchovy, jiný bere zařízení, po kterém začíná být čím dál větší poptávka, bez emocí a pragmaticky. Matka může jít do práce a dítě se naučí samostatnosti.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Pracovníci jeslí se shodují, že nejpozději do půl roku si na nové lidi a prostředí zvykne skoro každé dítě.

Článek

„Holka si v jeslích osvojila spoustu věcí, třeba jíst pokrmy, které předtím odmítala,“ vzpomíná na dobu před téměř třiceti lety zdravotní sestra Hana Brzáková, která musela nastoupit do práce, když dceři bylo půl roku, protože manžel byl dlouhodobě nemocný a nemohl vydělávat.

„Mezi dítětem, které přijde do školky z domova, a tím z jeslí je obrovský rozdíl. Doma matka pro ně udělá první poslední a děcko se nenaučí samo jíst ani oblékat.“ Lepší důkaz toho, jakou má pravdu, jsem snad vidět nemohla.

.: Helena Juranková se chystá své jesle v Mladé Boleslavi rozšířit. foto: Právo/Petr Hloušek

Sestřička, která má na starosti takovou skupinku, se asi sotva může věnovat všem stejně intenzívně jako matka, která je s dítětem doma a svou rodičovskou dovolenou si užívá opravdu naplno.

Kam s nimi?

Zhruba v posledním roce ovšem přibývá maminek, které si tři nebo čtyři první roky života svého potomka vychutnat nechtějí, anebo nemůžou. Zatímco po listopadu 1989 jesle kvůli nezájmu zanikaly - z více než tisícovky jich zůstalo něco přes padesát -dnes, v době vysokých hypoték, které se dají někdy splácet jen ze dvou příjmů, a touhy po kariéře, se trend mění a jesle se znovu dostávají do módy.

.: Pracovníci jeslí se shodují, že nejpozději do půl roku si na nové lidi a prostředí zvykne skoro každé dítě.foto: Právo/Petr Hloušek

Vznikají soukromá zařízení a rozšiřují se ta, která ještě zejména velká města nestihla zrušit. Ministerstvo práce a sociálních věcí také hodně sází na vznik takzvaných rodinných jeslí: děti ze sousedství by hlídal člověk, který je doma se svou ratolestí.

„Poptávka se hodně zvyšuje, především v souvislosti se změnou výše rodičovského příspěvku, kdy se finančně nejvýhodnější stala dvouletá dovolená,“ vysvětluje Helena Juranková, ředitelka jeslí a mateřské školy Pohádka.

Na nedostatek zájmu si nyní Pohádka stěžovat nemůže, i když začátky byly krušné. Ze sedmnácti dětí, které navštěvovaly ještě městské jesle, jich po privatizaci zůstalo osm. Rozkřiklo se totiž, že soukromník výrazně zvýší poplatky.

.: Podle Miroslavy Karáskové je chování dětí mimo domov nevyzpytatelné. foto: Právo/Petr Hloušek

„Přitom jsme to měsíčně z pěti tisíc zvedli jenom na šest,“ tvrdí ředitelka s tím, že skutečné náklady na dítě v jeslích jsou obvykle dvakrát tak vysoké, takže podstatnou část zaplatí město formou dotací.

Brzy se ale situace obrátila a teď se budou jesle v Pohádce dokonce rozšiřovat, aby mohlo ke dvaceti dětem nastoupit dalších deset nejenom z Mladé Boleslavi, ale i z Bakova a Benátek nad Jizerou a také třeba z Nymburka, kde jesle nemají. Jenže ani tak neuspokojí všechny zájemce.

Už ne pro chudší

Budova jeslí na pražském sídlišti Prosek, které patří pod Středisko sociálních služeb Prahy 9, vypadá zvenku jako torzo skanzenu komunistické výstavby, na které - na rozdíl od řady okolních paneláků - po desítky let nikdo nesáhl.

.: Psychologové tvrdí, že nejméně do dvou let potřebuje dítě především rodiče. foto: Právo/Petr Hloušek

Uvnitř vám ale začne přecházet zrak nad tím, jak je všechno barevné, upravené a plné moderních hraček. Co do vybavenosti je tohle zařízení, kterému se dnes říká stacionář, minimálně na stejné úrovni jako soukromé jesle.

Cena je tu přitom nižší než v Mladé Boleslavi. Zatímco obyvatelé městské části Praha 9 platí 60 korun na den, děti odjinud sto sedmdesát. Jenže na rozdíl od Pohádky, kam je možné přivést i půlročního kojence, se tu starají o děti až od jednoho roku.

Jde ale také o potomky manažerek, které nechtějí přijít o kariéru. Svoji pozici mají totiž zaručenou jako všechny zaměstnankyně jen po dobu 28 týdnů - tolik trvá mateřská dovolená. Když se žena rozhodne nastoupit na rodičovskou, nemá jisté, že se vrátí na původní místo.

Psycholožka Jelena Čapková, která čtvrt století měla na starost právě taková zařízení, však upozorňuje, že dát dítě do jeslí už v kojeneckém věku je velmi nevhodné. A nejen kvůli zastavení přísunu mateřského mléka.

.: V kolektivu se batolata naučí samostatnosti. foto: Právo/Petr Hloušek

„V tu dobu si miminko vytváří nejsilnější pouto k jedné nebo dvěma osobám, což jsou v ideálním případě rodiče. Ekonomická situace rodiny by měla jít do pozadí, aby se zabránilo případným následkům pro psychiku dítěte. Mám na mysli hlavně emoční odcizenost. Ve dvou letech už je to něco jiného. Dítě přesně ví, kam patří, má zafixované svoje hnízdo, rozvíjí se hrou a komunikací, může zatoužit po dětských partnerech a začít přijímat cizí autoritu.“

Zvykne si každé dítě

Srdceryvné scény při loučení s dcerou naopak dodnes zpětně prožívá kadeřnice Dorota z Prahy, která musela začátkem 90. let kvůli penězům po dvou letech nastoupit do práce.

„Celý rok v jeslích a následující rok ve školce holka prokřičela. Kdybych mohla, určitě bych s ní zůstala čtyři roky doma. Takhle jsem přišla o to nejkrásnější období,“ svěřuje se a dodává, že to naštěstí vzájemný vztah s dcerou nepoznamenalo: „Když jsme byly spolu, snažila jsem se jí to vynahradit.“

.: Zdravotní sestra Hana Brzáková už uniformu mezi dětmi nosit nemusí. foto: Právo/Petr Hloušek

Zdravotní sestra Hana Brzáková tvrdí, že u málokterého dítěte se první týdny v jeslích obejdou bez slz. „Bylo by divné, kdyby děcko nebrečelo, vždyť nějaká vazba k matce tam je, ale za sedmadvacet let jsem poznala jenom dvě děti, které si do půl roku nezvykly.“

Podle vedoucí proseckého stacionáře Karáskové je chování dětí mimo domácí prostředí nevyzpytatelné. „Úzkostné maminky, které mají strach, jak bude probíhat adaptace, se diví, že si dítě rychle zvyká, a obráceně. Každopádně tady rychle vyspěje, daleko lépe zvládá se samo obsloužit, dřív se zbaví dudlíku a plínek. Lidé, kteří s dětmi pracují léta, je naučí spoustu věcí.“

Ani Helena Juranková nevidí v dopadu jeslí na psychiku malého človíčka problém. „V dnešní době se to dá udělat tak, aby dítě netrpělo. U nás máme rodinné prostředí, sestry se starají nanejvýš o šest dětí, kterým dají možná víc než některé maminky. Vím, že prckové jsou tu rádi, protože je to obohacuje a zároveň se těší domů,“ uzavírá majitelka mladoboleslavského zařízení.

Důvody klesajícího počtu dětí v jeslích
změna hodnotové orientace, nárůst individualizace
pokles porodnosti
prodloužení délky rodičovské dovolené na 3 roky a doby nároku na rodičovský příspěvek na 4 roky
názor odborníků, že pro mnohá batolata je téměř celodenní odloučení od matky příliš velkou zátěží, optimálnímu vývoji dítěte ve věku do tří let nejvíce prospívá individuální péče v rodině

Zdroj: články a semináře prof. Matějčka a Dr. Šturmy

Jak se rušily jesle

Od počátku 90. let, kdy bylo na území ČR 1043 jeslí s 39 829 místy, jejich počet výrazněji klesal. Koncem roku 2005 bylo v celé republice pouze 54 jeslí a dalších dětských zařízení s 1671 místy. Mezi lety 1990 až 2005 došlo k poklesu počtu těchto zařízení o více než 95 procent.

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Reklama

Související témata:

Související články

Některé školky v Praze musejí odmítat děti

Většina pražských školek má plno. Baby boom zasáhl hlavní město i jeho okolí, kde je situace ještě zoufalejší, protože v satelitních městečkách často chybí...

Jak vybrat pro děti správný letní tábor

Většina rodin se už nyní zabývá otázkou, kam se svými ratolestmi o letních prázdninách. Osvědčenou volbou jsou tábory, na kterých se děti zabaví a poznají nové...

Výběr článků

Načítám