Hlavní obsah

Jak najít správnou chůvu? Chce to čas, pevné nervy a také dostatek financí

Právo, Jiří Houdek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jak najít tu správnou chůvu? Kolik mohou její služby stát? Hledat v agenturách, nebo se spolehnout na doporučení od známých?

Foto: Profimedia.cz

Mít chůvu není levná záležitost

Článek

„Pamatuji si na ni dodneška, i když je to už 40 let,“ říká Lenka Vyhlídalová, mzdová účetní z Prahy. „Moji rodiče pracovali oba ve zdravotnictví, v krajské nemocnici v Hradci Králové, a tudíž měli pravidelné služby, denní i noční. Byla jsem jedináček, prarodiče byli zaměstnaní, a tak mi naši našli chůvu. Přišla paní malého vzrůstu, neskutečně trpělivá, fenomenálně hodná. Jmenovala se Jarmila Kabátová a byla se mnou od mých tří let až do sedmi. Dokonce i v době, kdy jsem chodila do první třídy, mě vyzvedávala. To vlastně ona mě naučila číst, dodnes si pamatuji, jak se mě ptala na názvy obchodů a pobízela mě předčítat cedule nad nimi.

Velice jsem k ní přilnula, možná jeden čas i víc než k rodičům, kteří na mě neměli moc času. Když mi bylo patnáct, viděla jsem paní Kabátovou naposledy. Byla jsem u ní na návštěvě a řekla jsem jí, jak ji mám ráda, že to díky její péči byly ty čtyři roky mého dětství ukázkou dokonalého štěstí. Ano, dostávala od našich peníze za to, že mě hlídá’, ale jsem si jistá, že finance v jejím případě nehrály roli. Při našem posledním setkání mi prozradila, že nemohla mít děti, že se dlouho léčila na neplodnost a doktor, k němuž patřila, dohodil mému otci - rovněž lékaři - právě ji. Když paní Kabátová umřela, plakala jsem, jako kdyby odešel někdo z nejužšího rodinného kruhu,“ vypráví Lenka.

Foto: Profimedia.cz

Chůva není zrovna levná

Dětské chůvy za dob socialismu si u nás mohli dovolit jen někteří. Teprve po roce 1989 se začala tato profese více objevovat v inzerátech. Narůstal totiž počet žen, které dělaly kariéru, měly děti, ale nechtěly se vzdát významných postů. Najednou se ukázalo, že školek a jeslí je málo a že najmout si chůvu je jediným řešením. Nebo se vám stane, že máte hypotéku, musíte se kvůli splácení vrátit do zaměstnání, ve školce už nejsou místa a babičky jsou zaměstnané.

Ale pozor. Najmout si chůvu nebývá až tak levná záležitost. Obrátíte-li se na agentury (na internetu jich najdete poměrně dost), brzy zjistíte, že cena za hodinu práce chůvy se pohybuje kolem 150 korun a že za jedno celodenní hlídání dáte nejméně 900, ale někdy až 1400 korun. Trochu levněji to můžete zvládnout, seženete-li si chůvu sami přes inzerát nebo na doporučení známých a hned při první schůzce stanovíte, že za celý měsíc nebudete platit více než třeba 9000 korun. Některé agentury pracují i na bázi jednorázového poplatku za vyhledání chůvy a mzdové záležitosti si pak řeší tato paní na hlídání už sama. Taky možnost.

Když zvolíte agenturu

Než vkročíte do agentury a dostanete první kontakt, napadne vás: „Mohu vůbec někomu cizímu důvěřovat, aby mi hlídal mé dítě?“ Chůvu si pouštíte nejen do bytu, ale svěřujete jí vlastně to nejcennější - potomka. Na jejích výchovných postupech, na její povaze častokrát závisí i jeho vývoj.

Jak vlastně taková agentura chůvy vůbec hledá, jaká by měla mít kritéria? Jedna z předních agentur, která se v Čechách vyhledáváním chův zabývá, je Axial Personnel Agency, respektive její odnož Familiata. Ředitelka JUDr. Kristina Stiefelová říká: „Chceme se vymezit zejména kvalitou - a to znamená, že děláme nejenom běžné vstupní pohovory, kontroly, jestli uchazečka má čistý trestní rejstřík, je nekuřačka, že zjišťujeme reference apod., ale že děláme třeba školení před nástupem do rodiny i v průběhu výkonu té činnosti.“

Foto: Milan Malíček, Právo

Kristina Stiefelová, ředitelka agentury Axial, říká: Při hledání chův do rodin usilujeme o to, aby spokojenost panovala na obou stranách - jak v rodině s dětmi, tak i u paní na hlídání.

Některé agentury půjčují chůvy i na pár hodin, pracují tam často studentky vysokých nebo odborných zdravotních škol, které si tak přivydělávají. Jiné agentury hledají chůvy do rodin dlouhodobě. Ty se soustřeďují spíše na zkušenější paní, jež třeba po celá léta pracovaly ve školce nebo v dětských institucích. Někde trvají i na dobré znalosti nějakého jazyka. Takové chůvy pak pracují většinou v domácnostech cizinců.

Našla druhou rodinu

Občas se ženy přihlásí i samy. Vanda Mahelová, sympatická mladá konzultantka v Axialu, říká: „Přišla k nám dáma po padesátce, její děti se odstěhovaly do zahraničí, byla dlouho sama doma a říkala mi: Víte, já bych tak ráda něco dělala! Najděte mi třeba nějakou brigádu. Dala jsem se s ní do řeči. Když popisovala svá vnoučata, připomínala, jak ji mrzí, že s nimi není vůbec v kontaktu, že jsou v zahraničí.

V tu chvíli mě napadlo: ta by byla ideální jako chůva! Naštěstí jsme měli ve Familiatě evidovanou rodinu, která hledala paní na částečný úvazek, aby jim někdo vyzvedával holčičku ze školky.

Navrhla jsem jí to, ona hned, že to sice nikdy nedělala, ale že je ráda. První kontakt s malou holčičkou byl skoro až dojemný. Okamžitě si padly do oka. Maminka, když to setkání pozorovala, byla také nadšená, hned pochopila, že měla štěstí na tu pravou. V současné době paní pracuje v té rodině po celý den, protože se jim narodilo už druhé miminko. Jezdí s nimi na dovolené, tráví s nimi skoro veškerý čas. Samozřejmě že nezavrhla své vlastní děti, ale ony jsou pro ni částečně nedostupné, proto si našla tuhle náhradní verzi. Zrovna nedávno nám přišla poděkovat a říkala, že díky nám našla nový smysl života, novou rodinu,“ dodává Vanda Mahelová.

Pohled psychologa

Přítomnost chůvy v rodině má ještě jeden aspekt. Psychologický. Odcházíte ráno do práce a z okna vám mává vaše malé dítě s placenou chůvou vedle sebe. Je osm a vy víte, že svou ratolest neuvidíte dřív než v pět odpoledne. Neopouští vás otázka nakolik tato paní může ovlivnit vývoj a povahu dítěte? Psycholog Pavel Janus k tomu říká:

„Přibližně do roku a půl věku by hlídání chůvou nemělo být příliš časté. Možná jen pár hodin denně. Od této hranice už je možné frekvenci hlídání zvyšovat. Je rovněž samozřejmé, že malé, třeba dvouleté dítě nevyjádří slovy, jestli mu je s chůvou dobře, nebo ne. Nicméně můžete prostřednictvím reakcí vysledovat, jestli si vaše ratolest a paní na hlídání rozumějí. Pokud se potomkovi daná osoba líbí, dává to při kontaktu s ní najevo. Radostí, úsměvem, smíchem, snahou komunikovat, spokojeným výrazem ve tváři.

Pokud je ale v přítomnosti této paní dítě neklidné, nechce se odtrhnout od rodičů, má v očích úzkostný výraz, pak byste měli zbystřit pozornost a ptát se, jestli je všechno v pořádku. A také - po návratu z práce se musíte malému dítěti věnovat vy sami, a to intenzívně: čtěte mu pohádky, hrajte si s ním, choďte na procházky. Právě ve vás musí vaše dítě pociťovat zázemí,“ připomíná odborník.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám