Hlavní obsah
V desítkách českých ústavů žije více než 11 000 dětí. Foto: Profimedia.cz

Iniciativa žádá politiky: Neodsuzujte děti k ústavní péči

Téměř 2000 dětí projde ročně českými kojeneckými ústavy. V některé z forem institucionální výchovy je u nás umístěno dokonce 11 000 dětí, které jsou odsouzeny žít mimo rodinu. Proto vznikla celostátní iniciativa, která chce přimět politiky změnit právní systém péče o ohrožené děti. Pro větší informovanost spouští iniciativa v těchto dnech kampaň ODSOUZENI.cz.

V desítkách českých ústavů žije více než 11 000 dětí. Foto: Profimedia.cz
Iniciativa žádá politiky: Neodsuzujte děti k ústavní péči

Iniciativa, kterou tvoří pět neziskových organizací dlouhodobě se věnujících náhradní rodinné péči, žádá aby politici novelizovali zákon o sociálně-právní ochraně dětí a občanského zákoníku.

Kampaň ODSOUZENI.cz chce oslovit širokou veřejnost i zástupce politických stran, kteří mají možnost prosadit potřebné legislativní změny. Mezi její podporovatele se zapojila i řada známých osobností, herci Jitka Schneiderová a David Švehlík, Ivan Trojan, Pavel Liška, Simona Babčáková či scénáristka a režisérka Alice Nellis.

V Evropské unii je v institucionální výchově umístěno přibližně 140 000 dětí, z toho pouze na území Česka musí žít mimo rodinu neuvěřitelných 8 % (11 000 dětí). Evropský soud pro lidská práva naši zemi dlouhodobě kritizuje za to, že státní orgány porušují práva rodiny a soukromý život tím, že často zbytečně odebírají děti rodičům a umísťují je do ústavní výchovy.

„Ze své praxe známe případy, kdy jediným důvodem pro odebrání dítěte byla třeba jen nevyhovující ekonomická či bytová situace vlastní rodiny dítěte,“ udává příklad zástupkyně iniciativy Martina Vančáková z Nadačního fondu J&T.  Dodává, že „Ústavní soud ČR ale nedávno jasně rozhodl, že hmotná nouze nesmí být důvodem pro odloučení rodiče a nezletilého dítěte, pokud jsou citové vztahy zachovány.“

Přitom ústavní péče je pro stát nejnákladnější. Musí totiž financovat nejen provoz samotných ústavních zařízení, ale i personál. Náhradní rodinná péče je naopak zatím velmi podhodnocena a chod pěstounských rodin je z velké části financován z jejich vlastních zdrojů.

Současný alarmující stav péče o děti by mohly pomoci napravit následující tři kroky:

  • Zefektivnit pomoc ohroženým rodinám, a to zejména větším zapojením krajů a obcí do preventivních opatření proti odebírání dětí z rodin a do účinného řešení nepříznivých podmínek ohrožených rodin. 
  • Větší podpora rozvoje náhradní rodinné péče nejen po finanční stránce, ale např. i zavedením institutu přechodné pěstounské péče do praxe, aby byli náhradní rodiče schopni okamžitě přijmout ohrožené dítě do rodiny. 
  • Zahájení transformace ústavů. „Rádi bychom nahradili ústavní výchovu dětí ve věku od 0 do 6 let některou z forem náhradní rodinné péče, u ostatních dětí snížit délku pobytu v ústavu při nevyhnutelné ústavní výchově maximálně na 3 roky,“ popisuje Jana Lexová z Asociace náhradních rodin ČR. Ústavy by současně měly projít zásadní transformací na asistenční či terapeutická centra terénního i ambulantního typu pro ohrožené děti a rodiny.
Fakta a čísla:
V desítkách českých ústavů žije více než 11 000 dětí, náhradní rodina se hledá jen pro 1/10 z nich.
Českými kojeneckými ústavy ročně projdou téměř 2 000 malých dětí. Jsme jednou z mála zemí Evropy, která stále drží kojence v ústavech.
Průměrná doba pobytu dítěte v ústavu je u nás v současné době 4,5 roku.
Ústavní péče prokazatelně poškozuje zdraví malých dětí.
Dítě vychovávané v rodině má 40x větší šanci dosáhnout vysokoškolského vzdělání než jeho vrstevník z ústavu.
Péče o jednoho kojence v ústavu stojí měsíčně přibližně 40 500 Kč, v náhradní rodině činí celkové náklady na jedno dítě (po sečtení příspěvku na úhradu potřeb dítěte a odměny pěstouna) pouze 6 806 Kč.
Sociální pracovník z orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) má u nás na starosti běžně 300 až 500 rodin, které by měl znát osobně a měl by jim poskytovat podporu dle jejich potřeb.
Zdroj: Iniciativa za rozvoj náhradní rodinné péče, www.odsouzeni.cz

Iniciativa za rozvoj náhradní rodinné péče

Vznikla na přelomu roku 2010 a 2011 na základě rozhodnutí pěti neziskových organizací, které se dlouhodobě věnují náhradní rodinné péči. Jejími zakladateli jsou občanské sdružení Amalthea, Asociace náhradních rodin, Nadační fond J&T, Občanské sdružení Rozum a Cit a Sdružení pěstounských rodin.

Podporovateli iniciativy je řada dalších jednotlivců
i organizací, např. Centrum pro rodinu Terezín, DOMUS – Centrum pro rodinu, Občanské sdružení Salinger, HoSt Home-Start ČR, Liga lidských práv, Informační středisko Mikuláš, Dětské centrum Paprsek, Člověk hledá člověka, Pěstounské rodiny kraje Vysočina, Sdružení SOS dětských vesniček či občanské sdružení V zájmu dítěte.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků