Článek
Masivní reklamní kampaně, založené hlavně na televizních spotech, dokáží prodat prakticky cokoli. Stále častěji jsou přitom hračky vedlejšími produkty úspěšných filmů nebo televizních seriálů.
Díky tomu mohla například londýnská Asociace maloobchodníků s hračkami sestavit už na začátku podzimu žebříček dvanácti největších vánočních hitů pro letošní rok. V první dvanáctce se umístila například tančící panenka Barbie a maska Cybermana ze seriálu Dr. Kdo vysílaného na BBC. Stejně žádané jako Cyberman bude podle britských hračkářů "rychle mluvící auto McQueen" z filmu Auta, který slaví úspěchy i v českých kinech.
Dítě masírované reklamou nedokáže odolat. Propagovanou hračku většinou vyloudí na rodičích či prarodičích. Výrobci a prodejci by ale neměli podceňovat ani dítě jako zákazníka, který utrácí své vlastní peníze.
Podle agentury Millward Brown mají české děti ve věku od 7 do 14 let k dispozici 100-400 korun měsíčně. Utrácejí je sice nejčastěji za sladkosti, věková kategorie 7-10 let ale pravidelně nakupuje také hračky. Děti si z peněz získávaných jako dárky, za školní prospěch nebo za pomoc v domácnosti také spoří, mohou se tedy čas od času bez podpory dospělých klidně obejít.
Terno přes internet
Čeští zákazníci - ať malí, či velcí - dávají při nákupech hraček přednost specializovaným prodejnám. Následují obchodní domy, na konci oblíbenosti jsou stánky. Čím dál víc úspěchů slaví internetové obchody.
"Stále častěji k nám chodili zákazníci, kteří si chtěli důkladně prohlédnout a osahat konkrétní hračku, a odcházeli, že se ještě rozmyslí. Už se neukázali a určitě nakoupili na internetu," konstatuje Jan Havlíček z pražského družstva Směr. Jeho internetové stránky už kromě katalogu výrobků a dalších údajů nabízejí také odkaz na partnerský internetový obchod.
Nejvděčnější skupina: do pěti let
Nejvděčnější věkovou skupinou, na kterou se vyplatí zaměřit, jsou podle Havlíčka děti do pěti let. "Ještě neumějí číst a s počítačem teprve začínají pracovat," zdůvodňuje.
Směr vyrábí a úspěšně prodává například tradiční plastové vyfukované hračky, se kterými se cachtali ve vaně už rodiče dnešních předškoláků. Ty se totiž jako jedny z mála nikomu nevyplatí dovézt z Asie, kde lze jinak pořídit napodobeniny čehokoli. "Při nízké ceně mají velký objem a zaberou hodně prostoru v kontejnerech," vysvětluje Havlíček. Přesně naopak je tomu s plyšáky všeho druhu. Dají se totiž zmáčknout na zlomek své původní velikosti.
Vyhrává nižší cena
Český zákazník podle Havlíčka preferuje při výběru mezi hračkami podobného typu nižší cenu. "Uvažuje tak 80 procent kupujících, zbytek kouká na značku," říká Havlíček. "Jenže ať vymyslíte sebelepší hračku, stejně ji brzy někdo okopíruje," dodává a myslí opět na asijské výrobce.
Právě na Čínu a další země se orientuje řada dovozců, i když se kvůli tomu mohou dostat do problémů. Porušování autorských práv je jen jedním z jejich zdrojů. Autorské právo ve státech EU poskytuje ochranu výrobcům, designérům a výtvarníkům hraček.
Okopírovaný krteček
Asijští výrobci přesto sáhli už i po oblíbeném motivu českého krtečka, který u nás na základě poskytnutí příslušné části autorských práv využívá družstvo umělecké výroby Moravská ústředna Brno. V Asii si ale většinou nelámou hlavu ani s použitými materiály.
Výrobce nebo dovozce mohou uvést hračku na trh jen s prohlášením o shodě s příslušnou legislativou, které se obvykle opírá o stanovisko autorizované zkušebny. Předpisy kromě jiného obsahují dlouhé seznamy zakázaných látek, které se nesmějí uvolňovat ve styku dítěte s hračkou.
Přesto Česká obchodní inspekce a další kontrolní orgány každý rok vydají několik zákazů prodeje u zboží, které normám neodpovídá nebo dokonce akutně ohrožuje zdraví dětí.
Výrobci a dovozci hraček mohou ale získat také chválu. Patří sem například ocenění Správná hračka. To je udělováno na základě dobrozdání odborníků zapojených do projektu. Ten společně garantují Sdružení pro hračku a hru, hračkářská asociace Unie výtvarných umělců, Pedagogická fakulta UK, Asociace předškolní výchovy a Pedagogické centrum Praha.