Článek
Vypovídá o tom i příběh paní Renaty, jejíž syn si nejprve značně protáhl studia na vysoké škole, kde místo pěti studoval osm let. U rodičů ale zůstával i poté, když už začal pracovat. Dokonce vyžadoval denně teplé večeře, aniž se jakkoliv podílel na péči o domácnost. Rodiče mu nikdy napřímo neřekli, že by se měl již osamostatnit, čekali, až jim to navrhne sám, což se ani ve třiceti nestalo.
”Když už dospělé děti s rodiči žijí, je nutné doma nastavit jasná pravidla, která musí dítě dodržovat, ať už se jedná o placení bydlení nebo úklid nepořádku,“ radí psychoterapeutka Jana Tamchynová.
Dříve bylo skoro otázkou hrdosti mladého člověka, že se snažil postavit na vlastní nohy co nejdřív, osamostatnit se a odejít od rodičů, nebýt na nich závislý. Doba vylétávání z hnízda se ale dnes posunula. „Svou úlohu v tom hraje také profesionální angažovanost. Tlak doby na to, co vše potřebuje mladý člověk pro to, aby uspěl a dobře nastartoval svou kariéru, je značný. Odejít ve dvaceti letech od rodičů je tedy pro mladého člověka velmi těžké,” upozorňuje Pavla Hávová z ČSOB.
Pokud chtějí rodiče své dospělé dítě motivovat k vytvoření vlastního zázemí, měli by se pokusit s ním nalézt nejvhodnější řešení. Například mu nabídnout, že mu se startovacím bytem pomohou určitou finanční částkou či se mu zaručí za hypotéku apod.
Odchodem z domova nic nekončí
Odstěhování dítěte od rodičů ještě neznamená, že jejich pouto končí. Pouze se změní jejich vztah.
Ze strany rodičů je třeba vyvíjet postupný tlak na zralost svých dětí a převzetí zodpovědnosti. Pomalu zvyšovat nároky na samostatnost dítěte třeba tím, že se rodiče začnou věnovat víc sami sobě, svým zálibám a pak že si začnou od svých dětí brát příspěvek na domácnost. Pokud si dítě vydělává, mělo by to být samozřejmostí.
Rodiče by se dopředu měli připravit na to, že ne všechny začátky jsou jednoduché a jejich dítko při prorážení své vlastní cesty nemusí být vždy úspěšné.
„Není dobré, aby rodiče všechny neúspěchy svého dítěte, byť by byly sebebolavější, hned tlumili a změkčovali svou péčí. Jen tak se dítě naučí žít vlastní zodpovědný život. Je to proces a nejde v něm nic uspěchat, ale také není možné se v něm zacyklit a nepustit své dítě do světa nikdy,” dodává psychoterapeutka.
| Pět tipů pro snadný odchod dětí z hnízda: |
|---|
| Vyvíjejte na děti postupný tlak na převzetí zodpovědnosti. |
| Požadujte dostatečnou náhradu za své služby. |
| Začněte se více věnovat svým zálibám. |
| Pomozte finančně dětem se startovacím bydlením. |
| Naučte se unést neúspěch svých dětí a nezměkčujte jej hned svou péčí. |
