Občas se stává, že plně kojené děti jsou menší a štíhlejší než stejně staré děti, které jsou přikrmovány nebo jsou odkázány na umělou výživu. Potvrdil to i výzkum Světové zdravotnické organizace, který se uskutečnil v osmi zemích různých kontinentů. Maminky by neměly podlehnout panice a začít dítě přikrmovat.

Děti v prvních šesti měsících přibývají podle Mydlilové na váze velmi rozdílně. Většinou se jejich hmotnost zvyšuje každý týden o 125 až 250 gramů.

Kojené děti pijí jen tolik, kolik potřebují. Mateřské mléko neobsahuje žádné takzvané prázdné kalorie, jako je tomu u umělé výživy, a nehrozí, že výlučně kojené dítě, které nadměrně přibývá, bude v dospělosti obézní. Tuk, který se hromadí v kojencově tělíčku, dítě spotřebuje ve vysoce aktivním batolecím věku. Pokud by se maminka snažila miminku nasadit dietu, může ohrozit jeho růst.

V každém očkovacím průkazu dítěte jsou růstové grafy

Podle Jany Vignerové ze Státního zdravotního ústavu jsou ve zdravotním očkovacím průkazu dítěte růstové grafy, kam by si maminka měla při každé kontrole u pediatra zapisovat údaje o váze a délce miminka. Důležitými ukazateli růstu jsou také délka dítěte a obvod hlavy. To jí pomůže porovnat hodnoty její ratolesti s hodnotami běžnými v celé populaci, které jsou také v průkazu vyznačeny. Používání růstových grafů by mělo být samozřejmou součástí každé návštěvy u lékaře.

Růstové grafy v elektronické podobě jsou i na internetových stránkách http://www.szu.cz/czzp/prevence/vyzkum.htm

Mydlilová připomněla, že o kojení přetrvává řada mýtů nejenom mezi laiky, ale i mezi zdravotníky. Nejčastěji je to tvrzení, že kojenec by měl jíst po třech hodinách, nebo že dítě nesmí být kojeno v noci. Chybné je i tvrzení, že prázdná prsa znamenají nedostatek mléka. Ve skutečnosti to svědčí o rovnováze mezi nabídkou a poptávkou a prs se dokonale vyprázdnil.