Některé děti si začnou stěžovat na nejrůznější tělesné neduhy: ranní bolení bříška nebo hlavy. Objevují se i "skutečné" tělesné příznaky: zvracení, zvýšená teplota, které jsou v tomto případě charakteristickou tělesnou reakcí na zvýšenou psychickou zátěž.

Tyto projevy jsou víceméně normální, pokud dítě zcela neparalyzují a netrvají déle než prvních šest až osm týdnů po nástupu do školy. Přesto je v tomto případě třeba jednat s dítětem velmi citlivě. Jeho potíže ani nebagatelizovat, ani nezveličovat. Bolest bříška si s dítětem můžete namalovat na papír jako ošklivého bubáka, který je i vás malinko trápí, ale společnými silami jej určitě zvládnete.

Snažte se minimalizovat ranní napětí. Pokud je vaše dítě pomalejší při oblékání, raději vstávejte o deset minut dříve, abyste se vyhnuli neustálému popohánění k většímu tempu. Pokuste se vytvořit nějaký příjemný ranní rituál: společná snídaně, oblíbený nápoj v oblíbeném hrnečku s obrázkem, malé překvapení ukryté ve školní aktovce. Vykročí-li ráno dítě "pravou nohou" a v dobré náladě, budou pro něj všechny nástrahy školy daleko snesitelnější a lépe si s nimi poradí.

Dítě by v první třídě mělo především zažívat úspěch. Opakované selhávání vede ke ztrátě sebedůvěry a v pozdějších letech může být zdrojem výraznějších poruch chování.

Zlatým pravidlem pro boj se školním neúspěchem je zaměření se na činnosti, v nichž se dítěti daří. Nepřetržité mechanické procvičování toho, co dítěti nejde, bude ničit a demotivovat nejen je, ale i vás. Máloco v dítěti vyvolá větší zoufalství než pohled na zklamané rodiče. Snažte se co nejdříve objevit, které předměty vaše dítě baví a v nichž se cítí jisté. Podporujte jeho zájmy, rozvíjejte jeho nadání, chvalte nejen jeho úspěchy, ale i dílčí pokroky.