U některých dětí je ale porucha růstu rozpoznána velmi pozdě, až mezi osmým a desátým rokem věku. Růstová porucha ovšem může signalizovat i jiné závažné onemocnění.

„Chceme zvýšit povědomí veřejnosti o dětském růstu, které je zatím malé. Připomenout zásadní důležitost tělesného růstu pro vývoj každého lidského jedince, upozornit na význam včasného diagnostikování růstové poruchy, a pomoci tak lépe rozpoznat děti, které rostou nedostatečně, nebo naopak nadměrně,“ soudí prof. MUDr. Jan Lebl, přednosta pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

„Tělesný růst je nejcitlivějším dlouhodobým ukazatelem dětského zdraví,“ upozorňuje doc. MUDr. Jiřina Zapletalová z dětské endokrinologické a diabetologické ordinace Lékařské fakulty Univerzity Palackého a FN v Olomouci.

Proto praktický lékař pravidelně měří výšku a tělesnou hmotnost každého dítěte.
„Včasná diagnóza růstové poruchy umožní včasnou léčbu základního systémového i orgánového onemocnění, protože růstová porucha bývá často prvním příznakem, nebo léčbu růstovým hormonem u indikovaných pacientů,“ vysvětluje docentka Jiřina Zapletalová.

Graf výšky

Ke srovnání, zda je tělesný růst dítěte v mezích normy, slouží tzv. percentilové grafy tělesné výšky, které umožňují srovnat výšku dítěte s jeho věkovou normou.
Aktuální výšku dítěte s jeho vrstevníky porovná také interaktivní graf růstu a pravděpodobnou výšku dítěte v dospělosti vypočítá kalkulačka na www.denrustu.cz.

Odchylku v dynamice tělesného růstu většinou zaznamená jako první praktický dětský lékař při preventivních prohlídkách při práci s růstovými grafy, ale někdy na ni upozorní i sám rodič.

Rodiče by se měli o růst svého dítěte aktivně zajímat a případné pochybnosti bez zbytečného odkladu konzultovat s lékařem, protože čím dříve se začne s léčbou, tím lépe. U podezření na růstovou poruchu, vrozenou i získanou, by mělo následovat základní laboratorní vyšetření, které je v kompetenci praktického dětského lékaře.

Růstová porucha

Obvykle jsou potom děti odesílány do ordinací dětských endokrinologů. K určení přesné příčiny růstové poruchy je často nutná spolupráce endokrinologa s jinými specializovanými obory, jako jsou dětská radiologie, gastroenterologie, neurologie, psychologie, genetika aj.

„Jednou z častých příčin poruch růstu je nedostatek růstového hormonu v těle, který růst kontroluje,“ vysvětluje doc. Zapletalová.

Růstový hormon

Růstový hormon byl jako lék v klinické praxi poprvé použit před 60 lety. Na organismus dítěte působí dodaný hormon stejně, jako by působil jeho vlastní, který mu chybí. Díky léčbě může růst stejně jako ostatní děti.

„V roce 2016 bylo v České republice léčeno růstovým hormonem 2058 dětí a dospívajících. Denní aplikaci růstového hormonu může velmi usnadnit moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu k dosažení ještě lepších výsledků,“ dodává prof. Lebl.

Průměrná výška českého muže je 180,2 cm, ženy 167,3 cm

Rosteme rychleji než naši předci. „Proto se už neočekává další významné urychlení růstu, dospívání ani změny dospělé výšky,“ soudí Lebl. Podle něj má v okamžiku vzniku nového života budoucí lidský jedinec rozměr jedné zárodečné buňky, vajíčka oplodněného spermií.

V roce s nejvyšší pubertální růstovou rychlostí vyroste dívka v průměru devět cm/rok, chlapec 10,3 cm/rok. Poté růstová rychlost klesá. Růst končí u dívek v průměru v 15 letech, u chlapců v 17 letech.

Určitá forma tělesného zrání pokračuje i v dalších letech. Do 20 let u žen a 25 let u mužů pokračuje budování vrcholné kostní, a zejména u mužů také svalové hmoty.
Po skončení této vývojové fáze již nelze kostní ani svalovou hmotu zvýšit nad dosažené maximum, lze pouze do různé míry zastavit či zpomalit její pozvolný úbytek ve středním a starším věku.

Nejvíc se vytáhneme za první rok života
Po devíti měsících nitroděložního vývoje měří donošený novorozenec kolem 50 cm.
Za dalších 18 let dosáhne mladý muž výšky v průměru 180,2 cm a mladá žena 167,3 cm.
Člověk roste ve srovnání s jinými druhy živočichů poměrně pomalu. Zatímco u většiny savců následuje po období rychlého růstu po narození hned pubertální výšvih a pohlavní zralost, u člověka je mezi tato dvě období rychlého růstu vloženo dlouhé a poměrně klidné dětství, skutečné specifikum člověka.
V prvním roce života vyroste zdravé dítě o 23 cm, ve druhém roce o dalších 12 cm. Při druhých narozeninách dosáhne asi poloviny své budoucí dospělé výšky.
Od druhých narozenin do začátku puberty trvá dětské růstové období. Rychlost růstu mírně klesá ze 7,5 cm za rok ve třech letech až na pět cm za rok v posledním roce před nástupem pubertálního růstového výšvihu.
Pubertální růstové období trvá čtyři až pět let, začíná o rok dříve u dívek, v průměru v 10,5 roku, než u chlapců, kde je to v průměru v 11,5 roku. Růstová rychlost postupně stoupá a vrcholí v roce před dosažením plné pohlavní zralosti.

Proč jsme vyšší než dříve

Naši předchůdci žijící před 50 000 lety byli lovci-sběrači. Zřejmě vypadali podobně jako my. Kosterní nálezy ukazují, že se nám podobali i výškou. Jejich jídelníček byl rozmanitý a množství stravy přiměřené.

Proměna nastala před 10 000 lety, kdy se lidé usadili jako zemědělci. Pro zdravotní stav to mělo nepříznivé důsledky. Na území dnešního Turecka, kde došlo k této změně nejdříve, dorůstali muži-lovci výšky 178 cm a ženy 167,5 cm. Po přechodu na zemědělství výška postupně klesla až na 160 cm u mužů a 155 cm u žen, tedy o 12 až 18 cm.

Západní svět prožívá v posledních několika desetiletích revoluci blahobytu a zdraví. Poprvé v historii člověk právem očekává, že přežije své 70. narozeniny. Rosteme rychleji, dosahujeme pohlavní zralosti o tři až čtyři roky dříve než naši praprarodiče, změnily se naše tělesné proporce – nohy vyrostou více než trup a ruce.

Růstový hormon
Růstový hormon byl v praxi poprvé použit před 60 lety. Před 30 lety byl poprvé uveden na trh autentický biosyntetický růstový hormon. V roce 2016 bylo v České republice léčeno růstovým hormonem 2058 dětí a dospívajících.