Před dvěma lety jsem se rozvedla. Bydlím sama s dvěma syny (8 a 14 let). Už jsem si na to sice zvykla, ale popravdě se cítím hodně osaměle. Chybí mi partnerské soužití. Moc ráda bych si přála nalézt muže, který by měl rád mne i děti. Bohužel se ale nedokážu seznámit a začít budovat nový vztah. Mám v sobě velký strach, že mne partner opět za čas opustí. Zároveň mám strach, jak by se s novým partnerem vypořádaly děti a jak všechny ty schůzky zvládat časově. Když nejsem v práci, musím se věnovat menšímu synovi.  

Většina žen - maminek, které po rozchodu s manželem mají děti ve výhradní péči, po čase opět zatouží po partnerském soužití. Mnoho z nich přitom prožívá to samé. Ačkoliv touží po novém vztahu s mužem, mají strach ze zklamání. Zároveň jsou často natolik vytížené prací a péčí o děti, že nemají vůbec žádný volný čas samy pro sebe.

V případě naší čtenářky se nabízejí následující pohledy

1. Vy a váš vztah s dětmi. Starší syn je v pubertě a pomalu se potřebuje osamostatňovat a připravovat na život - škola, práce, jak se od vás někdy v budoucnu odstěhovat. Možná se vám to zdá za dlouho, ale už teď ho svým přístupem můžete připravovat. To zajistíte tak, že bude co nejvíce činností, aktivit dělat sám a prožívat za ně důsledky spojené se zodpovědností (příprava do školy, drobné práce). Tím ho pro život naučíte nejvíce. Mladší se bude toužit ještě trochu “domaminkovat”, obzvlášť na samém počátku puberty. Ale i on už toho udělá spoustu sám.

Zvládáním činností, které jim předáte, a tím, že budete chlapcům věřit, vzroste jejich sebevědomí. Nevím, zda ´funguje´ otec chlapců, od kterého by mohli získávat model otcovské role - ten, kdo by jim umožnil získat odvahu, prožít dobrodružství, dodržovat pravidla. Pro vás ve dvojroli ženské i mužské to bude náročné.

Dostáváme se tak k jádru: pokud synům nenaplní tento model jejich otec nebo děda, bude moc fajn, když se ve vašem životě objeví muž, se kterým budete všichni společně trávit čas. Řekněte to i synům, ať vědí, jak dál o svém životě přemýšlíte. Že si chcete najít partnera, se kterým byste mohli všichni prožívat společné chvíle. Že to možná nebude hned, ale že to tak cítíte. Pro chlapce zůstanete stále tou největší oporou. Zároveň se staráte o sebe a svým příkladem to naučíte i syny.

2. Vy a váš vztah k sobě. Za vašimi pocity vnímám strach. Strach z odmítnutí, ztráty, zklamání. Píšete, že vlastně nemáte příležitost, ani čas. To vše si budete muset vytvořit. Podstatné je, abyste svůj čas a pozornost rozdělila mezi sebe a syny. S tím můžete začít hned.

Chlapci zvládnou být spolu doma, podpoříte jejich vztah. Jak jsem psala výše, oba potřebují cítit v osamostatňování vaši podporu. Skvělá kombinace, protože si to můžete řídit! Vy si oprášíte a vzpomenete, co vás bavilo nebo baví. Zajít s kamarádkou na “pokec”, do divadla, zasportovat, do knihovny? Zkrátka začít žít svůj život a tím dávat příklad svým synům, že mají mámu, která je spokojená a umí čas věnovat jim i sobě. To jsou dary, které dětem můžeme dávat, přitom nic nestojí.

3. Vy a potenciální muži. Jakmile budete sama se sebou spokojená, budete více chodit mezi lidi, zjistíte, že jsou kolem i pánové, se kterými byste si mohla rozumět. Věřte, že pokud najdete svou sebejistotu, že je vám se sebou dobře, budete ji vyzařovat svým chováním i navenek. Vytvořte si představu, jaké hodnoty byste s potenciálním přítelem chtěla v životě sdílet a prožívat. Co je pro vás důležité, co nepřípustné, proč? Co všechno jste ochotna pro nový vztah udělat? Co můžete druhému nabídnout? Co vám má nový vztah přinést, co dosud nemáte? Udělejte si čas na tyto otázky.

Jakýkoliv vztah může přinést zklamání, ale i naději, že to vyjde. Rozcházení i setkávání lidí patří k životu. Důležité je mít chuť a odvahu vztah společně s partnerem tvořit.

Díky za důvěru a upřímnost, držím palce a přeji trpělivost a radostnou mysl.

Řešíte doma podobný problém, nebo vás trápí jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz