Rodiče si tak vytvářejí tlak na výkon, aby všechno zajistili. Žene je potřeba být dobrými rodiči. Musí přece vše zvládnout. Vstávání, odvoz dětí, zácpy na cestách, práce, vyzvednutí dětí ze školy, kroužky, správně napsané úkoly, učení, večeře, uložení dětí ke spánku. Každý den velmi podobně, až do půlky června.

Hlavou jim běží: “Dítě, nekomplikuj to, pomoz nám.” A dítě příliš nepomáhá, protože moc nechápe, o co máma s tátou usilují.

Především, dítě si to nevybralo a často to nejsou ani jeho potřeby, tudíž ani jeho zodpovědnost. Dětí se moc nikdo neptá, co by chtěly, a kdyby ano, většinou řeknou, že pohodové rodiče. Jenže ne všichni rodiče jsou schopni tento každodenní stres zvládat s nadhledem. Naučit je to ale mohou speciální kurzy vedené odborníky.

Dítě vše zvládne lépe, když cítí, že má sebejistého rodiče, od kterého cítí oporu

Proto umožněte dětem, aby si některé aktivity převzaly a zvládly je samy nebo s pomocí rodiče. Musíte však jako rodič unést, že nebude uděláno vše přesně podle vás (svačinu do školy si dítě připraví samo, ale přežijete, že nebudou podle výživového poradce?). Vaše dítě totiž zvládne i činnosti, o kterých jste si doposud mysleli, že je na ně moc malé (vyklízet myčku, jezdit do školy MHD). Podpoříte tak jeho sebedůvěru.

Pokud máte negativní zkušenosti, když jste vy chodili do školy, podělte se o ně se svým dítětem. Např. ”Když jsem já chodil/a do školy, tak jsem se dost trápil/a a moc jsem to neměl/a komu říct. Kdykoliv budeš potřebovat, přijď, rád ti pomůžu.”

Nepříjemné pocity může vyvolat i určitá podoba strachu - co mé dítě letos zase čeká?

Pokud mělo dítě konflikty ve škole nebo se spolužáky, pak si kladete otázky: Jak to bude letos vypadat? Jak mám svému dítěti pomoct? Dopředu nic nevíte, letos může být všechno jinak. Existuje mnoho proměnných. (Nová učitelka, nový spolužák, zralejší děti i to vaše).

Mnohem užitečnější je nemalovat čerta na zeď a jen pozorovat a ptát se: S kým ses dnes nejvíce zasmála? V čem se ti dařilo? Co tě zaujalo na Ferdovi, když o něm tak často mluvíš?

Zároveň nabízet kouzelnou vztahovou formulku: ”Kdykoliv budeš potřebovat, přijď, rád ti pomůžu.” Dítě potřebuje ubezpečit, že na to není samo.

Co můžete udělat, abyste vše společně zvládli s větší radostí?
Ujasněte si, co očekáváte od svého dítěte. Co už zvládne, co je na vás a jaká máte očekávání na školní výsledky. Co půjde, tak si sepište.
Vytvořte si příjemný prostor a čas na to věci probrat s vaším dítětem, dětmi. Nejužitečnější je, když se potká celá rodina.
Sdělte dítěti svá očekávání a ptejte se, jak to vidí, co by chtělo, čím může přispět. Jaká očekávání má ono samo. Můžete použít vytvořený seznam. Např. jak bude jezdit do školy, kdo mu bude pomáhat s učením, zda už nepotřebuje kontrolovat školní tašku, ranní vstávání, jak se svačinami, kroužky, domácími úkoly atd.
Vaše dítě vám nejlépe řekne, na co se už cítí. Někdy potřebuje z vaší strany podpořit.
Společně dáte dohromady, kdo, co, kdy a jak bude dělat. Můžete vše rozepsat na papír,
do kalendáře nebo jinak zviditelnit. Smyslem pro dítě je převzít zodpovědnost za něco, co bude jenom jeho. Druhým efektem je prevence nedorozumění typu: ”Já jsem si myslela, že …”
Domluvte se, co bude, když to nebude. Když dítě nebo rodič zapomene, nestihne,
nezvládne, udělá chybu. Smyslem je, že dítě dopředu ví, že se to může stát. Nenastane trest, ale předem domluvené řešení.
Nabídněte dítěti pomoc, kdykoliv za vámi může přijít, když s něčím potřebuje
pomoct, to stejné platí i pro vás.

Důvěru s dítětem si vytvoříte společnými prožitky. Pokud mu dáte prostor, aby mohlo za některé aktivity převzít zodpovědnost a řídit si je, posílíte vzájemný vztah a budete mít více času pro sebe.

Řešíte doma podobný problém, nebo vás trápí jiné téma spjaté s výchovou dítěte, rodinnými vztahy či závislostí? Poraďte se s našimi odborníky. Své příběhy a otázky nám posílejte na: zenaporadna@seznam.cz