Platí to jak u dospělých, tak u dětí. Komunikace je na prvním místě. Se svými dětmi bychom měli sdílet radosti i starosti, vědět o tom, co se jim honí hlavou. To lze jen v případě, že s dítětem mluvíme, uděláme si na něj čas. Otevřená komunikace hraje hlavní roli i v otázce bezpečí našich dětí.

Ztratit se nám náš potomek může vlastně kdekoli. Na koupališti, v obchodním centru, při procházce cizím městem. Proto je vhodné si dopředu domluvit snadno zapamatovatelné místo, kde si dáme sraz, pokud se jeden druhému ztratíme. Je také dobré poučit naše děti, na koho by se v případě, že se ztratí, mohli obrátit s prosbou o pomoc. Většinou je bezpečné, aby se obrátilo na jinou ženu s dítětem a řeklo jí, že se ztratilo. Také by mělo vědět, že pokud je v blízkosti telefonní budky, může kdykoli zavolat na číslo 116 000 (což je linka Ztracené dítě) a dostane se mu pomoci.

Když je dítě ještě malé na to, abychom se s ním mohli domluvit, měli bychom na něj na veřejných místech, např. na plážích, dohlížet se zvýšenou opatrností a neustále s ním udržovat oční kontakt. Doporučuje se malým dětem například na náramek napsat naše číslo mobilního telefonu.

Naše děti by měly znát celé své jméno, adresu, telefonní číslo a umět telefonovat. Kromě telefonování se vše učí už například v mateřské škole, telefonovat už v dnešní době také umí snad každé malé dítě. Díky tomu bychom si měli být jistí, že ví, jak se chovat v případě nebezpečí a jak nás kontaktovat prostřednictvím mobilního telefonu.

Měli bychom mít o dětech přehled

Nejen o prázdninách bychom měli vědět, kde a s kým naše děti tráví svůj volný čas. V případě, že si chce jít náš potomek hrát jinam než na domluvné místo, musí vědět, že nám to musí nejprve oznámit. A my jako rodiče bychom se měli ujistit, že dítě ví, ke komu může jít bez nás na návštěvu a v jak velkém okruhu od domova se může samo pohybovat.

A když jsou naši nejmladší doma sami, měli by být automaticky zvyklí, že se mají po příchodu domů zamknout a neotvírat (nemluvit) s nikým, kdo na ně v naší nepřítomnosti zvoní. O případných návštěvách bychom měli děti předem informovat a domluvit se s nimi, pokud nejsme doma. A hlavně bychom se měli ujistit, že dítě pochopilo, proč nemá nikomu do telefonu sdělovat, že je doma samo.

V žádném případě bychom neměli děti nechávat samotné před obchody, kiny, v obchodních centrech. To totiž opravdu nejsou bezpečná místa pro děti bez dozoru.