Faldíky jsou u dětí jednak znakem výživy, ale také zdravotního stavu či genetických dispozic. V období plného kojení jsou všechny potřebné látky miminku dodávány prostřednictvím mateřského mléka.

Pokud už taková možnost v jakémkoli rozsahu není, přicházejí na řadu příkrmy a standardní strava podle věku dítěte. Ale právě tady nastává největší problém. Mnozí rodiče totiž svým dětem buď vybírají naprosto nevhodné potraviny, případně je překrmují zbytečně velkými nebo častými porcemi jídla.

Podle lékařů by dětem do dvou let neměly být podávány žádné sladkosti. Z různých odborných průzkumů téměř všude po světě ale vyplývá, že mnohým dětem v tomto věku už jsou "standardně" dopřávány sladké nápoje či nevhodné pokrmy.

Dalším problémem je pak pravidelnost stravování. Samozřejmostí každého dítěte by mělo být naučit se jíst nejen v určitou denní dobu, ale hlavně v klidu. Nezbytnou součástí jsou pak vydatné snídaně, které bohužel u obézních dětí ve valné většině nejsou vůbec na pořádku dne.

Obezita jako životní styl 

Tukové buňky se u člověka tvoří velmi brzy, s postupem času pak roste jejich velikost. Nadměrná redukce v pozdějších letech není příliš možná, množství tukových buněk se dá pouze zmenšit. Právě proto je podle odborníků u buclatějších dětí pravděpodobnější, že se u nich posléze objeví i obezita, která často přetrvá až do dospělosti.

S tím je samozřejmě spojena i celá řada zdravotních komplikací. U vyvíjejícího se organismu dochází vlivem nadváhy k nadměrnému zatížení kosterního, svalového i kloubního systému. S tím jde ruku v ruce vybočení páteře, kulatá záda, vybočená kolena či kyčle. Nadváha dále ztěžuje i funkci srdce a plic, souvisí s ní mnohé metabolické poruchy, v budoucnosti obézním dětem hrozí častější výskyt aterosklerózy či diabetu.

Že není problematika nadměrné tělesné hmotnosti v dospělosti pouze nějakou nafouknutou bublinou, dokládá i fakt, že jen v České republice trpí nadváhou zhruba 1,5 miliónu lidí.