Pro základní vysvětlení, proč mají děti spánkové problémy, není třeba chodit nijak daleko. Stále více chlapců i dívek tráví volný čas sledováním televize, hraním na počítači či zábavou s dalšími moderními výdobytky doby, a to i těsně před ulehnutím ke spánku, v horším případě i v době, kdy už mají dávno spát.

Vědci z Nového Zélandu provedli na téma kvality spánku studii mezi 2000 dětmi ve věku od 5 do 18 let, ve které zjišťovali, jaké jsou jejich běžné denní návyky. Zajímali se nejen o učení, ale také o činnosti, do kterých jsou v domácnosti potomci zapojeni.

Výčet aktivit je podle serveru Healthland.time u dětí velmi bohatý. Od učení, jídla, přes čtení, dodělávání domácích úkolů na poslední chvíli, hraní, přes poslech hudby až po sledování televize.

Největší "mor" je televize

Asi není ničím překvapivým, že mezi nejčastěji praktikované činnosti před spaním u mnohých ratolestí patří sledování televize, v průměru jde zhruba o 30 - 90 minut před ulehnutím. Televize byla také hlavní příčinou, proč děti chodí spát později, než je zdrávo. I další negativní výsledek se týká televize. Čím déle děti před usnutím televizi sledují, o to déle jim následně trvá, než usnou. Obsah pořadu, na který se dítě dívá, pak může mít i zásadní vliv na kvalitu spánkového procesu.

"Televize má na děti jednoznačně stimulující efekt. Pohled do obrazovky u nich aktivuje mozkovou činnost, záření z obrazovky navíc ovlivňuje spánkové hormony, a děti tak mají mnohem větší problém ihned po ukončení činnosti usnout," vysvětluje autorka studie Louise Foleyová z univerzity v Aucklandu a členka Národního institutu zdraví.

Mnohé studie a poznatky dokládají, že děti by měly strávit přes den u televize maximálně dvě hodiny. Rozhodně by ale nemělo jít o dvě hodiny bezprostředně před usnutím. "Sledování televize těsně před spaním má rozhodně negativní vliv. Jestli a jak velký je rozdíl v tom, zda se dívají jen pár minut, nebo třeba hodinu, to bude tématem dalších zjištění," vysvětlila Foleyová.

Podobně negativní vliv se dá vysledovat i u internetu, na kterém se pohybuje stále více mladších dětí. I tady má dlouhé sledování monitoru stimulující vliv na dětský mozek, u internetu ale hrozí ještě větší riziko spojené s obsahem, ke kterému se děti mohou bez dozoru dostat.