Z dat statistiků také vyplývá, že rodičky "zestárly", nejvíce matek v přepočtu na tisíc žen dané věkové skupiny bylo ve věku 30 až 34 let. Zhruba 17 procent dětí, celkem 18 500, se narodilo matkám starším 35 let.

Česko se nárůstem rodiček nad 35 let zařadilo mezi mnoho zemí západní Evropy, kde je v této věkové skupině žen nejvyšší plodnost. V evropském kontextu je tento poměr ale stále nízký, v Nizozemsku, Finsku, Španělsku a Švýcarsku se rodí okolo 20 procent dětí matkám nad 35 let.

Až do roku 1997 byla nejvyšší plodnost u žen ve věku 20 až 24 let. Právě u této skupiny ale nastal nejprudší pokles plodnosti, který stále trvá.

Přibývá porodů císařským řezem

Loni také pokračoval dlouhodobý nárůst podílu porodů císařským řezem, bylo tak vedeno 25 300 porodů, téměř 24 procent. Podle statistiků to souvisí s rostoucím průměrným věkem rodiček, stále větším počtem žen po umělém oplodnění a stoupajícími počty vícečetných těhotenství. To vše přispívá k nárůstu rizikových a ohrožených těhotenství, u kterých by klasický porod nebyl bezpečný.

V porovnání s některými zeměmi západní a jižní Evropy ale není podíl porodů císařským řezem nijak extrémní.

Většina rodiček, 86 procent, netrpěla v těhotenství žádnou závažnější komplikací, u 16 procent byla nutná hospitalizace. Během porodu byly podány léky 89 procentům žen, nejčastěji na posílení činnosti děložního svalstva. Pokračoval nárůst spotřeby antibiotik, loni je dostalo 36 procent rodiček, před deseti lety 14 procent. Statistici to dávají do souvislosti s nárůstem porodů císařským řezem.

Úhrnná plodnost žen v ČR klesla loni na 1,43, zatímco v předchozích třech letech byla 1,49. Tento ukazatel udává, jaký průměrný počet živě narozených dětí by připadl na jednu ženu během jejího reprodukčního období za předpokladu, že by specifické plodnosti podle věku zůstaly trvale na úrovni daného kalendářního roku. Specifická plodnost přitom zachycuje počet živě narozených dětí ženám v daném věku na 1000 žen v této věkové skupině.