Aby se pouto dobře nastavilo, mělo by být okamžitě po porodu miminko u mámy na hrudníku v kontaktu kůže na kůži, a to nerušeně hned několik hodin.

Pokud bonding proběhne správně, je to ten nejpevnější stavební kámen vztahu mezi maminkou a miminkem. U maminky se nastartuje něco, čemu se říká biologické mateřství. To zvyšuje její mateřské kompetence a kapacitu starat se o dítě. Lvici nebo vlčici nikdo neučí, jak má být matkou. Zařídí to příroda. A podobný proces se děje i u lidí.

Pokud proběhne správně a nikdo ho nenarušuje, maminka pak dokáže lépe reagovat na potřeby dítěte, dobře cítí, co má v určitých situacích dělat, miminko je mnohem spokojenější, méně pláče, maminka se cítí méně unavená. Z hlediska raného vývoje dítěte je to zdravý začátek, který může jak mamince, tak miminku ulehčit novou etapou života.

„Nejen pediatři Kennel a Klaus došli k závěru, že matky, které měly možnost být nerušeně po porodu se svým děťátkem, se chovaly trpělivěji, déle s dítětem vyhledávaly oční kontakt a ještě rok po porodu reagovaly rychleji a ochotněji na potřeby dítěte. A trpělivá maminka je pro miminko skvělým průvodcem v životě,“ píše Michaela Mrowetz v knize Bonding – porodní radost, která je celá právě o tom, že po porodu má být dítě s mámou.

Každá žena může průběh porodu ovlivnit

Každá žena má dnes právo spolurozhodovat o svém porodu. Přestože české porodnice obvykle nabízejí jen velmi krátký okamžik, kdy si mohou maminky svá miminka ponechat na svém hrudníku, neznamená to, že si nelze vyjednat jiné podmínky.

Stačí se nebát a se zdravotním personálem se dopředu domluvit. Více informací naleznete ve výše zmiňované knize, případně na workshopech psycholožky Michaely Mrowetz (http://podporabondingu.wix.com/workshop).