"Konvenční smýšlení dosud házelo vinu za vývojové poruchy dětí na věk matek," řekl podle Reuters ředitel soukromé společnosti deCODE Genetics v Reykjavíku a spoluautor studie Kari Stefansson. "(Ale) všechny naše výsledky ukazují na možnost, že jak muž stárne, počet dědičných mutací v jeho spermatu stoupá."

Výzkumníci přečetli genom 78 islandských rodin, ve kterých se nacházely děti s diagnostikovanou schizofrenií nebo autismem. Zjistili, že na riziko výskytu takových poruch má zásadní vliv věk otce.

Čím je muž v době početí starší, tím více spontánních změn obsahuje genetická informace, kterou předává svým potomkům, přičemž počet nových mutací předávaných z otců na děti se od puberty každých 16,5 let zdvojnásobí. Kritický věk ale prý v tomto ohledu nelze stanovit, protože zdraví potomků ovlivňuje i bezpočet dalších faktorů než stáří otce.

U dětí starších matek je vyšší riziko, že budou trpět Downovým syndromem. Stefanssonova studie ale prý ukazuje, že muži předávají dětem mnohem víc nových genových mutací než ženy.

Richard Sharpe, expert na lidskou reprodukci ze skotské Univerzity v Edinburghu, který do studie nebyl zapojen, tvrdí, že výsledky naznačují, že za schopnost mužů mít potomky i ve vysokém věku existuje určitá cena, kterou ale "platí jejich děti".