Hlavní obsah

V dětské stravě je až čtyřikrát víc soli, než je potřeba

Právo, Václav Pergl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pohádkové rčení sůl nad zlato doporučují odborníci zanechat opravdu jen této krásné stejnojmenné pohádce. Pravda o soli ve stravě českých dětí totiž rozhodně do sféry pohádek nepatří.

Foto: Profimedia.cz

Nadměrné solení vede k přetěžování ledvin.

Článek

„Již mezi šesti a dvanácti měsíci věku dítěte má nadbytek soli ve stravě 80 % dětí. Ve věkové skupině jeden až 1,5 roku je to 95 % dětí a děti ještě starší už překračovaly doporučené množství sodíku všechny. U některých byl nadbytek soli dokonce až čtyřnásobný,“ soudí docentka Zuzana Urbanová, pediatr a dětská kardioložka z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí.

Opírá se přitom o poslední průzkum stravovacích zvyklostí dětí ve věku do tří let, který uskutečnilo Poradenské centrum Výživa dětí v Praze.

Přesolováním je podle ní položen základ velmi špatného trendu, který značně negativně působí na zdravotní stav dětí.

Zátěž pro srdíčko a celý kardiovaskulární systém je zpravidla tak velká, že už dětem školního věku lékaři často diagnostikují vysoký krevní tlak a jiné nežádoucí faktory, zakládající podmínky pro vznik závažných srdečně - cévních onemocnění v dospělosti.

Diagnózy, které se dříve objevovaly v pokročilém dospělém věku, se tak přesouvají do stále nižších věkových skupin. Nepřekračovat množství soli za den je proto nesmírně důležité.

Foto: Profimedia.cz

Již mezi 6. a 12. měsícem věku má nadbytek sodíku ve stravě až 80% dětí.

Nešvar domácí stravy

„Překvapivě jsme zjistili nadbytky soli i dětem, které byly kojeny a dokrmovány pečlivě připravovanou domácí stravou,“ uvádí docentka Urbanová.

„Velkým nešvarem je například častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidávají ještě uzeniny, sýry, solená másla a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že jen jejich jedna průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku soli,“ soudí Urbanová.

Jen 10 procent z přírodních surovin

Přestože se rodiče snaží dbát na kvalitu stravy svých dětí, podceňují právě tzv. skrytou sůl. Ta není na první pohled patrná. Ale 75 % konzumované soli pochází v potravě dětí z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 % je přidáváno během přípravy jídla a jen 10 % je obsaženo v přírodních surovinách. „Při výběru hotové stravy, tzv. skleniček, by se měli rodiče zaměřit na deklarovaný obsah sodíku a upřednostňovat ty, u kterých je tento obsah co nejnižší,“ nabádá docentka Urbanová.

Podle ní se také obecně podceňuje riziko pěstování návyku na slanou chuť. Ten je zpravidla velmi silný a s rostoucím věkem se dále stupňuje. Děti často mají slané chipsy, brambůrky a jiné pochutiny. „A právě tady můžeme vidět počátek špatných stravovacích návyků a pozdějších problémů s nadváhou, obezitou a následně kardiovaskulárními onemocněními,“ tvrdí Urbanová.

Důkazem toho je alarmující výskyt obezity dětí v uplynulých letech. Ta ve srovnání s rokem 2000 stoupla o téměř 100 %. Přitom obézních dětí je ve skutečnosti ještě víc, protože ne u všech právě obezita byla diagnostikována. Správná výživa začíná v rodině, a proto nepřekračovat množství soli by mělo být stejně důležité jako pestrost stravy.

Pečlivě sledujte složení kupovaných potravin

Že Češi holdují přesolené stravě, soudí i nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí.

Zatímco Světová zdravotnická organizace doporučuje konzumovat denně méně než pět gramů soli, což odpovídá zhruba 2300 mg sodíku (1 gram soli je 460 mg sodíku), každý Čech sní za rok 6 kg soli. Na den včetně kojenců tak připadá 16,5 g, což je třikrát víc, než je doporučená dávka.

Kde všude číhá sůl

Nadměrný příjem soli je velmi nežádoucí jak u dospělých, tak u dětí. Je proto vhodné odvyknout si dosolovat hotové pokrmy a nekonzumovat potraviny, na kterých je sůl viditelná. Například solené oříšky mají 790 mg sodíku ve 100 g, chipsy 750 mg.

„Neměli bychom to přehánět ani s uzeninami, slanými druhy sýrů a tavenými sýry a dochucujícími směsmi. Ty totiž často sůl nebo jinou složku se sodíkem obsahují,“ tvrdí Rusková a nabádá, abychom si při nákupu kterékoli potraviny přečetli, kolik obsahuje sodíku, ale i tuku, bílkovin a podobně.

Foto: Profimedia.cz

Velké množství sodíku je i v potravinách, ve kterých bychom to nečekali. „Například některé snídaňové cereálie mohou mít téměř 1000 mg sodíku ve 100 g, na jednu porci pak vychází zhruba 300 mg sodíku, což je například pro dospělého zhruba polovina doporučeného množství sodíku za den,“ uvádí Rusková. „Vztaženo k dětem ve věkové skupině 1–3 roky to však znamená zhruba dvojnásobné překročení.

Zvláštní kapitolou jsou i minerální vody, které mohou obsahovat sodíku víc než 1000 mg v jednom litru. I tady je nutné číst složení takové vody. Při vypití většího množství se tak snadno doporučená denní dávka sodíku přesáhne.“

Co ukázal průzkum
80 % dětí ve věku 7 až 12 měs. překračuje denní dávku soli o 80 %
95 % dětí ve věku 12 až 18 měs. překračuje denní dávku soli o 190 %
100 % dětí ve věku 18 až 36 měs. překračuje denní dávku soli o 320 %
Jídlo a sodík
rohlík220 až 550 mg sodíku/100 g
krajíc pšenično-žitného chleba370 mg/100 g
balkánský sýr1300 mg/100 g
tavené sýry900 mg/100 g
trvanlivý salám800 mg/100 g
běžná šunka750 mg/100 g
párky, i dietní2480 mg/100 g

Zdravotní komplikace

  • Slaná chuť vede k nadměrnému pití.
  • Zadržování tekutin v těle, které je způsobeno zvýšeným příjmem sodíku, zvyšuje krevní tlak.
  • Zvýšený krevní tlak je jedním z důležitých rizikových faktorů vývoje aterosklerózy, tedy ucpávání cév. Může vést k infarktu nebo mozkové mrtvici.
  • Ve Finsku je od roku 1970 trvale vedena celostátní kampaň za snižování solení. Během 35 let bylo solení zredukováno na jednu třetinu. To bylo spojeno se snížením krevního tlaku o 10 mm/Hg v populaci, a tím se i snížila úmrtnost na infarkt a mrtvici o 75 %. 
  • Ve Velké Británii prokázali, že omezení soli o 10 až 20 % naše chuťové buňky vůbec nepoznají a po jednom až dvou letech se může snížení opět opakovat, a to bez subjektivního pocitu nedostatečného solení.
Jak dát dětem méně soli
Veškeré příkrmy připravované doma nesolte, nenechte se zmást tím, že vám připravené jídlo nechutná, chuťové buňky malého dítěte ještě slanou chuť nevyžadují.
Kupujete-li hotové příkrmy ve skleničkách, máte šanci mít příjem soli pod kontrolou. Dobře čtěte nutriční hodnoty.
U starších dětí mějte pod kontrolou jejich celodenní jídelníček, aby nedostaly mnoho příležitostí k nákupu jídel v rychlém občerstvení, bufetech a automatech s nabídkou chipsů.
Připravte dětem kvalitní snídaně a svačiny, upřednostňujte méně slané pečivo, tavené sýry nahraďte pomazánkou z kvalitního margarínu a zeleniny, salámy zaměňte za kvalitní šunku s nízkým podílem soli.
Je-li dítě větší a na slanou chuť si zvyklo, snižujte dávky soli při vaření. Dítě to ani nezaregistruje a jeho celkový příjem soli se sníží.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám