Odborníci obvykle zjistí u dětí dyslexii ve druhém nebo třetím ročníku školy, když je dětem sedm či osm let. Dřívější studie ale ukázaly, že děti ve věku čtyř až pěti let nejlépe reagují na podněty, které jim umožní dopady dyslexie omezit.

"Říkáme tomu paradox dyslexie," uvedla Nadine Gaabová, která se podílela na výzkumu bostonských lékařů. Podle ní je třeba s léčbou dyslexie začít pokud možno ještě předtím, než se děti začnou učit číst.

"V době rozpoznání nemoci děti obvykle prožily tři roky, kdy jim vrstevníci říkali, že jsou hloupí, a kdy je rodiče považovali za lenochy. To snížilo jejich sebedůvěru," uvedla Gaabová.

Její lékařský tým zjistil, že předškolní děti, jejichž rodiče trpí dyslexií, při říkání básniček nebo opakování neznámých slov vykazovaly v jisté části mozku méně aktivity než jejich vrstevníci, kteří v rodině toto onemocnění nemají. Stejné oblasti mozku špatně fungují u starších dětí nebo u dospělých, kteří trpí dyslexií.

Podle Gaabové jsou dosavadní vědecké závěry příliš málo obsáhlé na to, aby bylo možné vytvořit jednoznačný test, který u předškolních dětí dyslexii odhalí. Vědci ale doufají, že další výzkum přispěje k tomu, aby rodiče dokázali u dětí rozpoznat možné příznaky dyslexie a že bude možné vytvořit programy, které nemocným dětem umožní dopady dyslexie omezit.