Antibiotika patří mezi nejúčinnější léčebné postupy, které lékaři mohou nabídnout. Ale jejich nadužívání může vést k rezistenci vůči antibiotikům a k mnohem složitější léčbě infekcí.

Vědci sledovali, jak často v letech 2007 a 2008 lékaři předepisovali antibiotika dětem od narození do 14 let, a tato data srovnávali čísly z let 1993 a 1994. Zajímalo je, zda se situace v předepisování antibiotik od té doby změnila. Výzkumníci se zaměřili na pět nejčastějších onemocnění horních cest dýchacích: běžné nachlazení, bolesti v krku, ušní infekce, záněty středního ucha, bronchitidu (záněty průdušek) a záněty vedlejších nosních dutin. Většinu z těchto nemocí způsobují viry a ne bakterie. Antibiotika přitom nejsou na léčbu virových infekcí určená.

Přestože se předepisování antibiotik v letech 2007 a 2008 snížilo (předpis na antibiotika si odneslo po návštěvě u lékaře 229 lidí z tisíce), stále mnoho lékařů vydalo předpis zbytečně.

Ze studie vyplynulo, že pediatři méně předepisovali antibiotika na nachlazení a bolesti v krku, zatímco u ušních infekcí, zánětu průdušek či zánětu vedlejších nosních dutin k výraznějšímu poklesu nedošlo.

Proč lékaři stále předepisují tolik antibiotik zbytečně

"Lékaři mnohdy cítí tlak rodičů, aby dítěti něco předepsali a tak to ve strachu udělají," říká pro server WebMD.com americká epidemioložka Tarayna Fairliová a dodává: "Je to samozřejmě špatně, protože když dítě dostane antibiotika zbytečně, pak tyto léky mohou být v budoucnu vůči bakteriální infekci rezistentní. A dítě a jeho okolí pak může čekat mnohem složitější léčba, která v nejhorších případech může končit i smrtí. Navíc antibiotika mají i negativní vedlejší účinky, jako jsou průjmy či alergické reakce."

Před každým podáním antibiotika by si měl být lékař jistý, že se jedná skutečně o bakteriální infekci. A toho lze dosáhnout jedině vyšetřením. Ne, pouze pohledem a poslechem, ale je nutné udělat výtěr sliznice či nechat zkontrolovat krev.

Kromě vyšetření sedimentace, které lze provést i v ordinaci, kdy lékař zná výsledky již za 1 hodinu, dnes existuje i speciální  rychlotest na vyšetření CRP, tedy na C – reaktivní protein, který  je součástí reakce organismu na bakteriální infekci. Jeho hladina se v krvi zvyšuje u akutních zánětů velice rychle. Už za 6–12 hodin od jejich vypuknutí. Maxima dosahuje po 48 hodinách. Výsledek vyšetření se ukáže během několika minut, záleží na typu testu. Spolehlivě rozliší, jestli organismus reaguje na virovou, nebo bakteriální infekci.

Lékař si buď pořídí přístroj v ceně okolo 30 tisíc korun, který umí velmi přesně určit množství CRP, nebo zvolí levnější variantu bez přístroje, která je ale také dostačující.  V tomto případě je nutné odebrat pacientovi krev z prstu a nanést na diagnostický papír.

U zánětu hltanu (angíny) je výhodné doplnit test CRP dalším rychlotestem, tentokrát na streptokokovou infekci. Pokud prokáže přítomnost beta hemolytického streptokoku, umožňuje lékaři, aby pacientovi nasadil klasický penicilin. Proti němu si tento streptokok zatím nedokázal vytvořit rezistenci. Na rozdíl od řady jiných, širokospektrých antibiotik. Test stojí 200-300 Kč.

Některým lékařům vyšetření CRP zdravotní pojišťovny platí, většinou si však nemocný musí rychlotest CRP hradit sám. Alespoň zatím. Naštěstí nejde o žádné ohromující částky: stojí okolo 50 až 100 Kč.

A co dělat, když lékař vyšetření neprovádí? 

Lidé by měli o svém zdraví víc přemýšlet a svých lékařů se ptát. Přestože je mnoho praktických lékařů, kteří se neustále vzdělávají a investují do svých ordinací - do modernějšího způsobu léčby, vedle nich je celá řada těch, kteří tak nečiní.

Každý člověk má právo změnit svého lékaře, a pokud váš lékař nemá zájem o co nejšetrnější léčení vás a vašich dětí, pak udělejte vy ten krok a změňte svého lékaře. Kvalitní lékař se pozná i tak, že dbá o prevenci svých pacientů, posílá je pravidelně na vyšetření, na která mají na základě preventivního programu státu nárok, a pak také že investuje do své ordinace a předepisuje léky až po důkladném vyšetření.