Ženy ve vyspělém světě rodí stále později. A to je živnou půdou pro dvojčata. Na světě dnes na tisíc porodů připadá 13 dvojčat, ve vyspělých zemích – a to po ekonomické stránce nepochybně jsme – ještě o něco víc. Vědci v Nizozemsku si všimli, že zralejším matkám se častěji rodí dvojvaječná dvojčata.

Trend nešlo vysvětlit jako důsledek rostoucích případů léčby neplodnosti. Ve studii, publikované před několika lety v časopise Human Reproduction, nabídli odpověď. „Pokles fertility se zvyšujícím se věkem u žen je vysvětlován postupným snižováním kvality oocytů – zárodků vajíček,“ uvedl šéf výzkumu Cornelius Lambalk z oddělení reprodukční medicíny nizozemské univerzity Vrije.

Dvojčata pracují v týmu – každé si z toho druhého bere to lepší.

Dvojčata pracují v týmu – každé si z toho druhého bere to lepší.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Ovšem současně s tím se u starších rodiček častěji vyskytují případy dvojvaječných dvojčat – tento paradox dosud nebyl uspokojivě vysvětlen.“

Tým amsterodamské univerzity zkoumal tisícovku ovulačních cyklů u více jak pěti stovek žen a zjistil, že s rostoucím věkem stoupá i pravděpodobnost, že u nich dojde v jednom cyklu k současnému zrání více vajíček.

Slabší kvalitu vyvažuje kvantita

Oplozením dvou vajíček vznikají neidentická dvojčata, zatímco jednovaječná, jak z označení vyplývá, jsou výsledkem vývoje jediného vajíčka. To je vzácnější možnost, proto je dvojvaječných dvojčat asi třikrát víc.

V normálním cyklu spouští vývoj folikulu, z něhož vzniká vajíčko, hormon FSH. Růst folikulů však produkci hormonu snižuje, proto jen ten největší folikul má dostatek receptorů, aby přijal dostatek hormonu. Ve standardním cyklu proto dozrává jen jeden folikul, ostatní svůj vývoj zastavují. Ve vaječníku má žena asi 200 tisíc těchto potenciálních vajíček.

Zkoumaný vzorek nizozemských žen prošel umělým oplozením v děloze, což je jedna z metod asistované reprodukce, používaná v případě nevyjasněné neplodnosti či snížené fertility muže. U 105 žen dosáhly velikosti 14 milimetrů, tedy „zralosti“, dva folikuly. Polovina (55) žen přitom byla starší 35 let, 30 bylo ve věku mezi 30 a 35 a jen pět ještě nedosáhlo třicítky.

Postarala se o to příroda

Koncentrace hormonu FSH s rostoucím věkem sílí bez ohledu na to, zda v reprodukční soustavě ženy roste jeden nebo dva folikuly. Hladina hormonu je ale vyšší u těch, které mají více folikulů. Navíc s blížící se hranicí, kdy je žena schopna reprodukce, tedy ve věku mezi 38 až 48 lety, hypofýza produkci FSH zvyšuje v evidentní snaze stimulovat vývoj zbývajících folikulů.

Výzkum naznačil, že u některých žen je produkce hormonu vyšší, než je nutné pro zajištění přeměny jediného folikulu ve vajíčko. Většinou to ale neznamená, že v případě oplození bude mít žena více potomků, protože kvalita budoucích vajíček (oocytů) s věkem klesá. Jestliže ale dojde k současnému zrání dvou nebo i více kvalitních folikulů, může se žena těšit na více potomků.

Schéma vzniku jednovaječných a dvouvaječných dvojčat.

Schéma vzniku jednovaječných a dvouvaječných dvojčat.

FOTO: fotobanka Profimedia

Matka příroda možná sama myslela na to, že jednou dojde k situaci, kdy ženy budou rození nechávat na poslední chvíli. Moderní reprodukční medicína jen kopíruje přirozený proces – lékaři píchají ženám hormon FSH, aby podpořili šanci na dozrání folikulů a vývoj schopného vajíčka.

Jeden táhne druhého

Dvojčata jsou pro někoho možná trochu problém, ale také výhoda. Mít dvě děti najednou znamená méně starostí i nižší náklady. A jestli se poštěstí a narodí se kluk a holka, je pravděpodobnější, že budou držet spolu a dokonce, že jim to půjde ve společnosti lépe, než kdyby byli stejného pohlaví. Tak to alespoň vyšlo ve studii finských psychologů. Vtip je podle nich v tom, že každé z dvojčat si ze svého sourozence bere vždy to lepší. Předávají si tak to nejlepší ze svých vlastností a schopností.

Dvojčata obvykle bývají při porodu menší než dítě, které se narodí jako jediné. Z toho se většinou vyvozuje, že se rozvíjejí pomaleji. Zejména se to týká řeči, protože dvojčata, spíš než by se učila od dospělých, napodobují žvatlání svého sourozence.

Ideální pár

Ovšem finská studie, kterou provedli dětští psychologové z univerzity Jyvaeskylae na skupině čtyř tisíc párů dvojčat, žádné nevýhody v oblasti jejich sociálního vývoje nezjistila.

Výzkum, popsaný v roce 2003 v časopise Twin Research, proběhl ve školních třídách, kde mezi spolužáky byla dvojčata. Děti – celkem jich bylo 22 tisíc – se měly vzájemně hodnotit co do přátelskosti a sklonů rozzlobit se. Jestliže šlo o dvojčata stejného pohlaví, spolužáci je hodnotili obdobně jako jedináčky, když se ale jednalo o pár kluk – holka, dostávala většinou hodnocení lepší.

„Nezjistili jsme žádné významné rozdíly mezi jedináčky a dvojčaty stejného pohlaví, pravidelnou výjimku ale tvořila dvojčata, jejichž pohlaví bylo rozdílné. Tyto děti byly hodnoceny na pozitivní škále téměř vždy výše,“ shrnula Lea Pulkkinenová. Mnozí rodiče vědí, že malá děvčátka jsou pasivnější než chlapci, kteří jsou zase slabší v sociálních dovednostech. Dvojvaječná dvojčata jsou na tom ale lépe.

„Pohlavně rozdílná dvojčata mají tendenci formovat a měnit chování sobě navzájem,“ shrnula Pulkkinenová. Základním předpokladem ovšem je to, že děti jsou v neustálém kontaktu: pak má lepší sociální cítění sestřičky „nakažlivý“ vliv na bratříčka, a jeho větší aktivita zase v tomto směru popohání ji.

Dvě spermie na jedno vajíčko

Před čtyřmi lety popsali američtí genetici unikátní případ dvojčat, která označili za poloidentická – termín identical je v angličtině používán pro jednovaječná dvojčata.
Identita těchto dvojčat, narozených ve Spojených státech, zůstává utajena i vědecké obci, přestože o nich existují dvě odborné zprávy. Jedna vyšla v časopise Nature v roce 2007, druhá ve stejném roce v Human Genetics.

Obě se shodují, že jde o dvojčata, která mají stejné genetické vybavení po matce, ale jejich otcovské geny jsou shodné jen z poloviny. Většina dvojčat se rodí po oplození dvou vajíček dvěma spermiemi – takové děti mají shodných kolem 50 procent genů a označují se za dvojvaječná čili dizygotická. Méně častý je případ, kdy jediná spermie oplodní jedno vajíčko, které se ale poté rozdělí na dvě embrya. To jsou jednovaječná (monozygotická) dvojčata, jejichž genetická výbava je naprosto shodná.

Statisticky bez šancí

Velmi vzácně – asi v jednom procentu všech početí – může být jedno vajíčko oplozeno dvěma spermiemi. Takové embryo má ale statisticky jen nepatrnou šanci na dokončení vývoje a medicína zná jen tento jediný případ, kdy embrya dospěla a děti se narodily.

Na jejich jedinečnost se přišlo jen náhodou – jedno z dvojčat totiž mělo nejednoznačné pohlaví. Vyšetření ukázalo, že jde o hermafrodita – dítě má v sobě tkáň odpovídající jak vaječníkům, tak varlatům. Jeho sourozenec je přitom po anatomické stránce mužského pohlaví.

Genetické testy ale ukázaly, že dvojčata jsou tzv. chiméry – mají jak mužské buňky, obsahující chromozomy obou typů, tedy X a Y, tak i ženské buňky se dvěma chromozomy X. To mohlo vzniknout tak, že jediné vajíčko bylo oplozeno dvěma rozdílnými spermiemi, jednou s chromozomem X a druhou s chromozomem Y.

Třetí typ dvojčat?

„Shoda těchto dvojčat je někde mezi jednovaječnými a dvojvaječnými,“ poznamenala genetička Vivienne Souterová z arizonského Banner Good Samaritan Medical Center, která dvojčata zkoumala. „Chtěla bych vědět, jestli v tomto světle není naše klasifikace dvojčat na pouhé dvě skupiny trochu zjednodušená,“ dodala. „Je krajně nepravděpodobné, že se někdy setkáme s dalším podobným případem,“ soudí expert na dvojčata Charles Boklage z Východokarolínské univerzity v Greenville.

A britský specialista David Bonthorn z univerzity v Leedsu dodává, že kdyby takové případy nebyly popsány, většina genetiků neuvěří, že jsou vůbec možné. „Je těžké říci, jsou-li to akademické kuriozity, nebo jestli něco důležitého přehlížíme. Bohužel o procesu lidského oplodnění toho víme jen málo, spíše jen dedukujeme, protože nemáme jak tento proces zkoumat.“