Sklon pro ten či onen obor podle nich souvisí s hladinou prenatálního testosteronu. Čím je vyšší, tím pravděpodobněji bude člověk po narození tíhnout k technice. Výsledky, které předložili Benedikt Hell a Katja Pässlerová, ukazují, že to platí i opačně: nízká úroveň testosteronu znamená, že člověk bude jevit větší zájem o vztahy s lidmi a o sociální otázky.

Hormony v břiše matky totiž působí na vývoj mozku a způsobují tak, že dívky a chlapci mají rozdílné zájmy. Studie tím potvrzuje zažitý stereotyp o technicky založených mužích a spíše společensky zaměřených ženách. „Výsledky ukazují, že u studijních oborů či povolání není možné očekávat a už vůbec nelze vyžadovat stejné zastoupení obou pohlaví,“ shrnul Hell.

S odstupem let se těžko zjistí, jaká byla úroveň testosteronu v břiše matek zkoumaných jedinců. Hell a jeho tým se mohli opírat jen o délku ukazováčku a prsteníčku – délku prstů a úroveň hormonů před porodem totiž řídí jedna a táž genová sekvence.