V dětské populaci se v 95 až 99 % případů jedná o běžnou obezitu, která vzniká kvůli zvýšenému příjmu potravy a nevýhodnému seřazení genů. Zbylá procenta by už mohla signalizovat vážnější onemocnění a jejich vyšetření a léčba patří vždy do rukou lékaře.

Dětská obezita je závažný psychosociální problém. Silnější, nebo přímo obézní dítě je velmi často vystaveno neúměrnému společenskému tlaku. Nejen, že všechny časopisy na svých stránkách nabízejí ultrahubené "celebrity". Děti dovedou být také velmi kruté. A svým vrstevníkům, kteří jsou při těle, to dokážou pěkně osladit. Důležité je si ale uvědomit, že obezita je především závažný zdravotní problém.

Obezita je základním kamenem rozvoje takzvaného metabolického syndromu. Obezita může způsobit cukrovku 2. typu, urychlené kornatění cév a následně, přes rozvoj vysokého krevního tlaku, i časný rozvoj srdečně-cévních onemocnění. Proti rozvoji metabolického syndromu nejsou děti nijak chráněny a v současnosti tvoří třetinu pacientů obezitologických ambulancí. Dětská obezita navíc v 80 % pokračuje i v dospělosti, kdy se tito jedinci řadí k chronicky obézním dospělým se závažnými zdravotními a psychosociálními komplikacemi.

Hlavním zdrojem dětské obezity v civilizovaném světě je jednoznačně životní styl rodiny. Je potřeba si uvědomit, že dítě je výkladní skříní rodiny, na které se zrcadlí genetika a především životní styl rodiny.

Léčba dětské obezity

Na otázku, jak zastavit stoupající trend nadváhy a obezity u dětí je důležité si odpovědět, že hlavní roli hraje určitě prevence. V plné míře totiž platí, že o co obtížnější je léčba dětské obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku.

Důležité je si také uvědomit, že tzv. vesnický typ stravy (z pole na stůl) se vývojem radikálně změnil na průmyslový (z továrny do chladícího boxu). Charakteristickým rysem novodobé stravy se staly vysoká energetická hodnota, vysoká dostupnost jednoduchých cukrů ze stravy a vysoký obsah nasycených a nenasycených mastných kyselin. Zároveň jsme se během krátké doby stali součástí populace s nedostatkem pohybu, kdy chůze ztratila smysl hlavního přemisťovacího prostředku.

Část dětské populace také nahrazuje zvýšené psychické nároky zvýšeným příjmem potravy, a to zejména ve večerních hodinách. Realitou se stalo přejídání. Výsledkem je pozitivní energetická bilance, pro kterou nemáme připravené žádné přizpůsobující se metabolické mechanismy.

Bez pohybu to nejde

V boji proti obezitě je tedy nutné si stanovit jednoduchá a účelná preventivní pravidla. Na prvním místě je rozhodně zvýšení pohybu.

V posledních desetiletích však v důsledku především vědecko-technického rozvoje a změny životního stylu podstatně klesá jeho množství, přestože se genetické vybavení jedince, a tedy i jeho potřeba pohybu, nemění. Potřeba pohybu zůstává, ale skutečná realizace je nedostatečná a znamená nedostatek, který s sebou přináší řadu komplikací.

Stále častěji se setkáváme s pojmem sedavý životní styl. Přibližně třetina lidí se věnuje sportu soustavně a dlouhodobě, třetina příležitostně a třetina nesportuje téměř vůbec. Snížená pohybová aktivita a zvýšené psychické nároky často vedou ke vzniku únavy, která podporuje následnou lenost natolik, že je jedinec schopen pouze více přijímat, než ze sebe vydávat. Upřednostňuje více pasivní aktivity – například sledování televize, práci na počítači - před aktivním cvičením.

Nastartováním zdravého životního stylu, s dostatkem pohybu, chutným, ale zároveň zdravým jídelníčkem, si můžeme velmi ulehčit život (nejen od kilogramů) a samozřejmě podpořit zdraví.

Je dobré vědět, že zabránění obezity snižuje výskyt cukrovky 2. typu v dospělosti až o dvě třetiny. A agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů dokážeme předejít více než 80 % srdečně-cévních příhod. Je proto nesmírně důležité nepodceňovat zdánlivě banální rady a doporučení.