Školní docházka je v Česku povinná a zajistit ji ze zákona musejí rodiče nebo jejich rodinní zástupci. Při porušování pravidelné školní docházky mohou být žáci potrestáni odstupňovanými kázeňskými tresty, končícími sníženou známkou z chování. Při hrubém záškoláctví jsou sankcionováni jejich rodiče.

Nemoc či hlídání sourozence jako omluvená absence

Nepřítomnost dítěte ve škole může být omluvená, či neomluvená. Omluvenou nepřítomností se rozumí nepřítomnost povolená učitelem či jiným zástupcem školy. Podle studie Masarykovy univerzity v Brně se nejčastěji uvádí v omluvence podepsané rodiči onemocnění dítěte. Při jednodenní absenci totiž učitelé nepožadují potvrzení od lékaře.

Jiné zdůvodnění absence žáka ve škole jsou rodinné důvody jako rekreace, dovolená, prodloužený víkend. Někdy zas rodiče píší do omluvného listu hlídání sourozence či povinnosti v domácnosti. Často tím rodiče potomka kryjí, skryté záškoláctví totiž není ze zákona postižitelné.

Toto potvrdil i zástupce ZŠ Pod Marjánkou v Praze Jaroslav Štercl: “Velmi častým odůvodněním jsou kromě stavu nemoci a lékařských vyšetření důvody rodinné. V oblasti základního školství jsou za plnění docházky svých dětí odpovědní rodiče a jejich rozhodnutí nemůže škola klasifikovat a prověřovat. Může pouze doporučit na základě negativních zkušeností návrhy změn.

K tomu, jak tedy může škola nejúčinněji postupovat, Štercl dodal: „Postihem je dle ustanovení školního řádu postupné výchovné opatření na úrovni důtky třídního učitele nebo ředitele školy, které pak v souhrnu může na konci pololetí vyústit ve snížený stupeň z chování.“

Neomluvená absence na 2. stupni ZŠ

Neomluvenou nepřítomností se definuje absence, k níž učitel či jiný zástupce nesvolil. Řadí se sem všechny nevysvětlitelné a neoprávněné absence. Záškoláctví bývá příčinou i důvodem zhoršení prospěchu, záškolák se tak dostává do bludného kruhu. To potvrdila ředitelka základní školy v Mostě-Chánově Monika Laurinová: „Absentující žáci dokážou s obtížemi držet krok s ostatními zejména v naukových předmětech.“

Jaroslav Štercl také přiznal, že na jejich škole při větší míře absence může docházet k porušení sociálních vazeb v kolektivech: „O prospěchových problémech a problémech se zvládáním učiva nemluvě.“

Dvanáct tisíc ročně za příkladnou docházku a chvalitebný prospěch dostanou žáci základních a středních škol, ale ne všichni.

Absentující žáci dokážou s obtížemi držet krok s ostatními zejména v naukových předmětech

FOTO: fotobanka Profimedia

Štercl zároveň nepřímo potvrzuje statistická tvrzení, že určitým formám záškoláctví více podléhají žáci 2. stupně: „Mezi dětmi se dají vystopovat rozdíly co do počtu neomluvených hodin. Celkově je ale platné, že neomluvené absenci, nejčastěji vzniklé formou záškoláctví, ve většině případů podléhají žáci druhého stupně. Je určitý předpoklad, že k ní více inklinují žáci s horším prospěchem. Což je ale rovina spekulace, neboť v mnoha případech se takto chovají žáci s výborným prospěchem.“

A jaké důvody za častou absencí vidí Štercl? „Odůvodnění je mnoho, například touha po něčem novém.“

Potrestání dítěte i rodičů

Nejenže může být záškolák kvůli absenci neklasifikován, může opakovat ročník. Záškoláctvím se může spustit takzvané asociální chování. Dítě například páchá drobnou kriminalitu v době, kdy by mělo být ve škole, protože se nudí a je bez dozoru dospělých.

Pokud se docházka nezlepší ani po kázeňském opatření ze strany školy, případem se  začne zabývat sociální odbor či Policie ČR. Na žáka může dohlížet sociální pracovník, může být dítěti stanoven diagnostický pobyt v ústavu či v krajním případě odebrání dítěte z rodiny, pokud se s případem váže kriminální činnost.

K práci v terénu, kdy se navštěvují problémové rodiny a hlídá se záškoláctví i skrytá omluvená absence, kdy se děti s omluvenkami toulají po restauracích či hernách, se vyjádřila Renáta Chytrová z Odboru sociálně právní ochrany v Karviné.

„Mezi preventivní opatření patří pochůzky kurátorů pro mládež se strážníky městské policie v době školního vyučování po vytipovaných lokalitách. V poslední době se zaměřujeme na lokality Karviná-Nové Město a Karviná-Hranice, takzvanou Vagonku, odkud nejvíce pocházejí děti s neomluvenou absencí.“

Postupy sociálních pracovníků

A jak se postupuje v případech záškoláctví? „V případě deseti a více neomluvených hodin svolá ředitel školy výchovnou komisi, kde je přítomna i kurátorka ze sociálního odboru. V roce 2010 se kurátorky účastnily 68 těchto sezení. Stává se, že rodiče se z nezájmu těchto komisí neúčastní, kurátorky tedy navštěvují rodiny. Pokud nedojde ke zlepšení, podává škola Oznámení o zanedbání školní docházky, na základě kterého je vedeno přestupkové řízení proti rodičům. Těchto řízení bylo v Karviné v minulém roce vedeno patnáct,“ uvedla přesná čísla Chytrová.

Sankcí pro rodiče je dle platných zákonů odebrání tří měsíčních dávek hmotné nouze. Dále se případ předává Policii ČR, výsledkem bývá nepodmíněné odsouzení rodičů či alternativní tresty.

„Setkáváme se i s případy, kdy rodiče nejsou schopni ovlivnit docházku dítěte do školy, dítě rodiče nerespektuje, je na útěku z domova. V těchto případech nezbývá než umístit dítě do výchovného ústavu,“ dodala nejtvrdší postih školní absence Chytrová.

Na dotaz, zda by sama navrhovala jinou metodu, jak přesvědčit rodiče k dodržování školní docházky svých dětí, Chytrová odpověděla: „Je to těžké, protože záškoláctví se vyskytuje především v rodinách, které na vzdělání svých dětí příliš nedbají, považují je za zbytečné. Mnohdy své děti zaměstnávají hlídáním mladších sourozenců, což je také jeden z důvodu absence. Nezřídka se setkáváme s výmluvou rodičů – děti neměly co na sebe. Mají tím na mysli oblečení, neměly peníze na cestu autobusem, pokud dojíždějí, apod.“

Záškoláctví v různých vrstvách společnosti

Ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu ČR (MŠMT) nevede žádnou statistiku o záškoláctví v Česku. Ze sociologického průzkumu prováděného MŠMT v Česku roku 2009, který byl zaměřen na žáky ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí, vyplynulo, že neomluvené absence se u romských dětí vyskytují trojnásobně častěji než u majoritní populace. Počty absencí se podle výzkumu zvyšují úměrně s přibývajícími ročníky.

Například na základní škole Pod Marjánkou, která je specializována na rozšířenou výuku cizích jazyků, podle Štercla neměl na konci minulého školního roku vysoké procento neomluvených hodin žádný žák: „Za vysoké procento považuji 25 a více neomluvených hodin. Konkrétně v naší škole jeden žák končil s 0,7 procenta neomluvené absence. Ale na naši školu jsou žáci přijímáni na základě výběrového řízení, a proto jsou více motivováni ke studiu. S asociálními projevy, jako je záškoláctví, se setkáváme velmi zřídka.“

Podle MŠMT je patrný rozdíl mezi třídami s výlučně romskými dětmi a třídami namíchanými: „Klima škol s nižším podílem romských dětí je z hlediska docházky příznivější, a to jak v omluvených, tak v neomluvených absencích. Ve školách s malým podílem romských dětí se romské děti potkávají se spolužáky z rodin z různých sociálních vrstev a profesních skupin a mají větší rozhled na sociální a profesní strukturu české společnosti.“

Co se týče docházky dětí na základní školu v Mostě-Chánově, která je statisticky uváděna jako čistě romská škola v Česku, Odbor sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) v Mostě uvádí: „Otázka problematické docházky dětí do školy je v této lokalitě řešena dlouhodobě. Jedná se o jeden z frekventovaných negativních jevů, který je velmi často spojen s dalšími patologiemi.“

Kolik dětí nedodržuje školní docházku na ZŠ v Mostě-Chánově, vypočítala Monika Laurichová: „Z celkových 257 žáků máme dva žáky, kteří docházejí do školy na třicet procent, a z toho důvodu nebyli v pololetí klasifikováni. Třetina žáků z naší školy má docházku 60 procent. Ostatní mají 80 až 90 %.“

Laurichová uvedla za nejčastější důvod absence zdravotní potíže: „Netolerujeme omluvenku od rodičů z důvodu například hlídání sourozenců, nákupů, a podobně. Postihem za neomluvené hodiny jsou pohovory s rodiči, oznámení OSPOD a stupňující se výchovná opatření, jako jsou napomenutí třídního učitele, třídní důtka, ředitelská důtka a snížený stupeň z chování). Děti k docházce motivujeme pochvalou, oceněním – knihy, psací potřeby, následně různými kulturními a sportovními vystoupeními.“

Problémy s přechodem na střední školu

Úspěšné zvládnutí základní školy je důležitým krokem pro přechod na střední školu, což obvykle bývá u dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí problém. Zajímalo nás, jak je to s absolvováním ZŠ a následným pokračováním na střední škole či učilišti u dětí ze sídliště Chánov.

K tomuto tématu si ředitelka základní školy Laurichová povzdechla: „V tomto ohledu se nám řadu let nedaří přesvědčit zejména rodiče, aby svým dětem umožnili pokračování ve studiu a pomohli nám tím zlepšit prestiž naší školy tak, abychom mohli prezentovat výsledky své práce. Ze 14 vycházejících žáků v loňském školním roce pokračují ve studiu čtyři žáci z deseti původně přijatých.“

Protože docházka a prospěch jsou důležitými průvodci tímto přechodem, nabízí společnost Člověk v tísni spolu s UniCredit Bank finanční motivaci těm, kteří s chvalitebným prospěchem a minimální absencí zvládnou vystudovat první ročník učiliště či střední školy v rámci projektu Uč se, more. [celá zpráva]