Pravděpodobnost spontánního početí dvojčat je celkem malá. Na jedno dvojčetné těhotenství připadne osmdesát pět těhotenství jednočetných. Na přirozené početí trojčat je šance ještě nižší. Přesto jsou faktory, které vznik vícečetného těhotenství zvyšují.

Věk maminky, etnikum a léčba neplodnosti

„Dvojčata se rodí častěji matkám starším 35 let, zde je výskyt vyšší až o dvě procenta. Vyšší pravděpodobnost na početí dvojčat mají i matky plánující čtvrté a další dítě. S počtem předešlých těhotenství se totiž šance na vícerčata zvyšuje také. Náhoda není ani to, že se v jedné rodině dvojčata rodí opakovaně. Genetické dispozice zvyšují šance na jejich početí asi o jedno procento,“ vysvětluje docent Pavel Calda, vedoucí lékař Centra fetální medicíny a ultrazvukové gynekologické diagnostiky při gynekologickoporodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Existují i etnické rozdíly ve výskytu dvojčat. Nejvíce se jich v poměru 1:30 rodí v Africe. Nejnižší výskyt je naopak v Asii, kde se jedno dvojčetné těhotenství vyskytne na sto padesát jednočetných.

V posledních letech stojí za zvýšením počtu narozených dvojčat i léčba neplodnosti. Její součástí je i stimulace funkce vaječníků, jejímž cílem je uvolnění většího počtu vajíček během jedné ovulace, čímž se zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění. V minulých letech bylo více vícečetných těhotenství i z metody umělého oplození IVF, kdy byla do dělohy ženě transferována dvě a více embryí.

Dvojčata

S počtem předešlých těhotenství se totiž šance na vícerčata zvyšuje také. Náhoda není ani to, že se v jedné rodině dvojčata rodí opakovaně. Genetické dispozice zvyšují šance na jejich početí asi o jedno procento.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Každé vícečetné těhotenství znamená vyšší riziko možných komplikací jak pro matku, tak pro plody. Z tohoto pohledu jsou vícečetná těhotenství při léčbě neplodnosti nevhodná a je tak snaha o to, aby docházelo pouze k transferu jednoho embrya,“ vysvětluje lékař.

Dvě vajíčka a dvě spermie

Větu „Maminko, budou to dvojčátka“ může těhotná slyšet hned po prvním ultrazvukovém vyšetření. Během prvního trimestru ultrazvuk ukáže i to, zda se narodí dvojčata jedno nebo dvouvaječná.

Dvouvaječná (dizygotická) dvojčata vzniknou tehdy, dojde-li k oplození dvou vajíček dvěma spermiemi. Tento typ gravidity se vyskytuje při spontánním otěhotnění téměř u 70 procent dvouvaječných gravidit. V případě oplození metodou IVF tvoří drtivou většinu těchto těhotenství. Dvouvaječná dvojčata jsou ve svém nitroděložním vývoji vybavena každé svou placentou, ze které jsou vyživována a uložena jsou ve vlastních plodových obalech. Vyvíjejí se tak jako dva samostatné plody. Jejich genetická výbava je odlišná a rozdílné může být i pohlaví plodů.

„Pokud se na ultrazvuku objeví plody odlišného pohlaví, jde vždy o dvouvaječná dvojčata. Výskyt vrozených vývojových vad u tohoto typu dvojčat je pro každý plod zvlášť srovnatelný s frekvencí, která se vyskytuje u jednočetných těhotenství. U dvojvaječných dvojčat je však třeba si uvědomit, že odlišná genetická výbava může způsobit, že jedno z dvojčat může být zcela zdravé, zatímco druhé může nést některou z chromozomálních odchylek,“ vysvětluje docent Pavel Calda.

Jedna spermie a dost

Druhým typem dvojčat jsou dvojčata jednovaječná (monozygotická). K jejich vzniku dojde po oplození jednoho vajíčka jednou spermií. Oplozené vajíčko se začne dělit a během dělení dojde k vytvoření dvou embryí. „V okamžiku, kdy spermie pronikne do vajíčka, stává se stěna vajíčka pro další spermie neprostupná.

Jednovaječná dvojčata tak vzniknou rozdělením jednoho oplozeného vajíčka. Mají proto identickou genetickou výbavu, to znamená, že pokud dojde k poruše chromozomální výbavy u jednoho plodu, má tutéž odchylku i druhý plod. Stejná chromozomální výbava pak znamená i shodné pohlaví plodů,“ upřesňuje porodník.

Výjimkou ve shodě u jednovaječných dvojčat je vznik tělesné vady. Ve vzácných případech může dojít k tomu, že i u prokazatelně jednovaječných dvojčat jeden z plodů může být tělesně poškozen.

Variant, jak mohou být jednovaječná dvojčata v děloze uložena, je více. Asi u třetiny jednovaječných dvojčat dojde v průběhu gravidity ke vzniku dvou plodových vaků a dvou placent. Plody jsou tak od sebe odděleny podobně, jako je tomu u dvojvaječných dvojčat, a každé z nich je vyživováno vlastní placentou.

 

FOTO: fotobanka Profimedia

„U téměř tří čtvrtin případů dojde u jednovaječných dvojčat k vytvoření jedné společné placenty. Přesto ale jen dvě procenta z nich mají společný plodový obal, zbylých šedesát pět procent plodů má při jedné placentě svůj vlastní amniální vak. To, zda dojde k vytvoření vlastního plodového obalu a vlastní placenty, záleží na tom, v jaké fázi těhotenství dojde k rozdělení oplozeného vajíčka na dvě embrya,“ popisuje docent Calda.

Pokud je vajíčko rozděleno do tří dnů po oplození, je každý plod vybaven vlastní placentou a vlastním plodovým obalem. Oddělení mezi třetím a devátým dnem znamená, že plody mají jednu společnou placentu a jsou každé ve vlastním plodovém obalu. Pokud dojde k rozdělení oplozeného vajíčka po devátém dni, mají embrya společnou placentu i plodový obal.

Komplikace u jednovaječných a siamských dvojčat

Jednovaječná dvojčata jsou z pohledu vzniku rizik vrozených vývojových vad ohroženější, než je tomu u jednočetných těhotenství. Udává se, že jde o riziko dvoj až trojnásobné.

„Ke komplikacím typickým pro jednovaječná dvojčata patří vznik siamských dvojčat. Nerozdělená dvojčata vzniknou tehdy, když se oplozené vajíčko nejprve začne dělit na dvě embrya a v době mezi 12. a 13. dnem toto dělení ustane,“ vysvětluje lékař.

K dalším komplikacím vícečetných těhotenství patří i opoždění růstu jednoho z plodů, patologie placenty, přetočení pupečníků apod. „V některých případech, kdy plody mají pouze jeden obal a jednu placentu, může dojít k tomu, že krevní řečiště a kardiovaskulární systém jednoho z plodů jsou výrazně dominantnější, než je tomu u druhého plodu. Tím dojde k tomu, že jeden plod není dostatečně vyživován a hrozí jeho poškození či zánik, zatímco oběhová soustava druhého plodu je předimenzována. I tento plod je ale ohrožen a hrozí u něj poškození vnitřních orgánů, mozku, vytvoření otoků a další komplikace,“ uvádí lékař.

Ke komplikacím patří i syndrom tzv. mizejícího dvojčete, při kterém jeden z plodů během vývoje zanikne a je vstřebán.

Ohrožené jsou i matky

Vícečetná gravidita znamená i vyšší riziko pro matku. K nejčastějším patří ztráta těhotenství a předčasný porod. Těhotné s vícerčaty mají také častěji preeklampsii, tedy problémy, u kterých dochází k vylučování bílkoviny do moči a extrémnímu zvýšení krevního tlaku.

Komplikace mohou doprovázet i porod. Kvůli poloze jednoho, případně obou plodů je často nutné přistoupit k porodu císařským řezem.

Když dvojčata nejsou stejně stará

I v lidské říši může dojít k tomu, co známe spíš u zvířat. A to ke zplození dvou embryí v různou dobu. Varianty, jak se to může stát, jsou dvě. První možností je tzv. superfekundace. V tomto případě dojde během jednoho menstruačního cyklu k uvolnění dvou vajíček, která jsou oplodněna dvěma spermiemi během dvou různých souloží. Ke zplození dvojvaječných dvojčat tak v tomto případě může dojít s několikadenním odstupem.

Druhou variantou je tzv. superfetace. V tomto případě dojde během již probíhajícího těhotenství k oplození dalšího vajíčka. Dva vyvíjející se plody mají různé gestační stáří, které se může lišit v řádu týdnů až měsíců.

Rok 2001
2003
2005
2007
2008
2009
Počet porodů    89 425 92 335  100 546 112 605 117 429
 116 261
Počet dvojčat  152515911926 2298  2381 2378

Zdroj dat: ÚZIS