Fotografie, kdy vaše dítě udělalo první krůček, když šel váš syn či dcera poprvé do školy, nebo když jste byli s dětmi na dovolené v zahraničí, jsou příjemnou vzpomínkou i v době, kdy už děti dávno vyrostly a opustily rodné hnízdo.

Pokud byste ale v rodinách s více dětmi udělali malý průzkum, zjistili byste, že nejvíce fotek důležitých událostí má prvorozený potomek. Není to tak, že bychom další děti vůbec nefotili nebo netočili na video, ale v porovnání s prvním potomkem je většinou těchto záznamů mnohem méně.

Jak jasně dokládá jeden z posledních průzkumů, prvorozený potomek má takových zaznamenaných vzpomínek nejvíce. U každého dalšího dítěte pak počet záznamů klesá, a to aniž by si toho byli rodiče vůbec vědomi.

Jak tvrdí psycholožka Michele Borba, odbornice v oblasti psychologie výchovy, takové upřednostňování může podporovat teorii "syndromu druhého dítěte", podle níž má pořadí narození významný vliv na osobnost dítěte.

"Rivalita mezi sourozenci je běžná, zejména pokud je v rodině více dětí. Rodiče by se měli proto i v běžné situaci, jako je pořizování snímků, snažit fotografovat všechny děti. Jak samotně, tak i v kruhu rodiny, aby se všechny děti cítily stejně milovány a zachovaly si tak pocit své vlastní jedinečnosti," uvádí doktorka Borba.

Co rodiče nejčastěji fotí

Průzkumu na dané téma se zúčastnilo více než 15 tisíc lidí z patnácti zemí. Podle prvotních zjištění vyšlo najevo, že více spravedliví vůči dětem jsou tatínci. Téměř polovina  (48 %) tatínků častěji fotí své nejstarší potomky oproti 54 % maminek. Téměř stejný počet snímků všech dětí pak pořizují starší rodiče (nad 55 let), ve skupině do 24 let je to pouze čtvrtina všech rodičů, ve věku 25 - 34 let je to třetina.

Kromě klasických životních událostí, jako jsou třeba první krůčky, se v seznamu nejfotografovanějších událostí na prvním místě umístily snímky dětí o dovolených (18 %), a to nejčastěji na pláži nebo u památek. Na druhém místě se s 12 procenty umístily snímky pořízené venku při různých hrách, či procházkách v parku. Nejméně populárními pak byly snímky z různých sportovních událostí a soutěží, nebo fotografie ze školy (pouhá dvě procenta).

Odborníci se při zjišťování podrobných údajů snažili odpovědět i na otázku, proč takové rozdíly vůbec vznikají. Nejčastěji rodiče uvádějí nedostatek času (34 procent), zároveň také přiznávají, že si často rozdílu všimli až v době, kdy si prohlíželi starší fotografie. Patnáct procent dotázaných tatínků pak uvedlo, že druhé či další dítě neradi tolik fotí hlavně z toho důvodu, že se snímky stále opakují. U maminek to uvedlo jen 10 %.