Svou první cigaretu si 9 z 10 kuřáků zapálí před svými osmnáctými narozeninami. V Praze si nejmladší kuřáci zapálí dokonce už v 10 letech. Naprostá většina dětí si přitom neuvědomuje, že řada z více než 4 tisíc chemikálií obsažených v cigaretovém kouři už ve velmi malém množství snadno poškozuje jejich organismus a „zadělává“ jim na zdravotní problémy v dospělosti.

Ve srovnání s tělem dospělého člověka je nezralý organizmus ke škodlivinám mnohem citlivější a snadněji i závažněji se poškodí. Pokud mladí nepřestanou kouřit, mohou je v dospělosti postihnout nemoci, kterými dnes trpí jejich rodiče a prarodiče.

Na zvyšujícím se počtu kuřáků mezi dětmi má vinu hlavně marketing cigaret a jejich dostupnost, zejména nízká cena. Svůj podíl má ale i dědičnost, parta i zbožňované idoly. Závislost na nikotinu se totiž ze 60 % dědí. Dospělí představují pro děti vzory chování. Jimi se řídí a snaží se dospělým co nejvíce podobat. Mění se poměr mezi dívkami a chlapci, kteří jsou závislí na nikotinu.

„Ještě přibližně před pěti lety častěji kouřili chlapci než dívky. Teď se poměr mezi mladými kuřáky a kuřačkami obrací a dívky chlapce lehce převyšují,“ říká MUDr. Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Dospívající se stávají rychleji závislými

Nedostatečně vyvinutý mozek se rychleji stává závislým na nikotinu. V pozdějším věku je pak pro takového kuřáka obtížnější přestat kouřit. Přitom samotná závislost u dospívajících může vzniknout velmi snadno, někdy i po desítkách cigaret.

Škodliviny obsažené v tabákovém kouři ohrožují všechny orgány v těle. Člověk, který si zapálí první cigaretu již v době dospívání a kouří dalších dvacet let, se vystavuje značným zdravotním rizikům. „V našem těle neexistuje část těla, na kterou by kouření nemělo vliv, což má pro mladý vyvíjející se organismus devastující účinky. Dnešní dospívající kuřáci mohou v dospělosti trpět chorobami, které jsou dnes typické spíše pro starší osoby, například cévní mozková příhoda nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN),“ doplňuje MUDr. Eva Králíková.

S tou se mladí lidé se vzhledem k věku, kdy začínají kouřit, mohou dnes setkat mnohem dříve. Škodliviny z cigaret jim už po několika letech kouření mohou způsobovat záněty průdušek a později i rozedmu plic. A spojení těchto dvou nemocí způsobuje právě CHOPN. U některých osob se může rozvinout i bronchiální astma.

Odborníci odhadují, že v roce 2020 by se CHOPN mohla stát třetí nejčastější příčinou úmrtí. Nemoc se projevuje vleklým kašlem, tlakem na hrudi, vykašláváním hlenů a dušností nejen při tělesné námaze, ale i v klidu. Bohužel mnoho kuřáků se o své nemoci nikdy nedozví, protože všechny příznaky CHOPN přisuzují následkům kouření a věku.

Teprve zhoršující se zdravotní obtíže je donutí vyhledat lékaře. CHOPN se nedá vyléčit, ale pokud se nemoc včas odhalí a zahájí se léčba, mají pacienti s tímto onemocněním větší šanci na kvalitnější a delší život.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) – nemoc kuřáků
V 85 % je způsobena kouřením.
Skládá se ze dvou nemocí – rozedmy plic a zánětu průdušek.
Trojnásobně se zrychluje pokles plicních funkcí.
U osob, které se pohybují v zakouřeném prostředí 40 hodin týdně po dobu 5 let, se zvyšuje riziko onemocnění o 48 % ve srovnání s lidmi, kteří nejsou vystavení tomuto riziku.
Každý rok v České republice této nemoci podlehnou asi 2 tisíce lidí.
Nejlepší prevencí je celoživotní nekuřáctví.