Článek
Mohou být roztržité, zapomnětlivé, plačtivé. Mohou mít tendenci chovat se způsobem, který je typický pro děti výrazně mladší. Některé si začnou stěžovat na nejrůznější tělesné neduhy: ranní bolení bříška nebo hlavy.
Objevují se ale i „skutečné“ tělesné příznaky – zvracení, teplota, které jsou v tomto případě charakteristickou tělesnou reakcí na zvýšenou psychickou zátěž. „Tyto projevy jsou víceméně normální, pokud netrvají déle než prvních šest až osm týdnů po nástupu do školy. Přesto je v tomto případě třeba jednat s dítětem citlivě. Jeho potíže ani nebagatelizovat, ani nezveličovat,“ řekla Právu dětská psycholožka Eva Kneblová. Radí, že bolest bříška si můžete s vaším dítětem namalovat na papír jako ošklivého bubáka, který dítě i vás malinko trápí, ale společnými silami ho určitě zvládnete.
Snažte se také minimalizovat ranní napětí: je-li vaše dítě pomalejší při oblékání, raději vstávejte o deset minut dřív, abyste se vyhnuli neustálému popohánění k rychlejšímu tempu. Pokuste se vytvořit příjemný ranní rituál: společná snídaně, nápoj v oblíbeném hrnečku, malé překvapení ukryté ve školní aktovce.
První den
Nejen pro první školní den – ačkoli v tomto případě dvojnásob – platí podle psychologů pravidlo bezstresového rána: zejména každý prvňáček by se měl do školy těšit.
Vyhněte se tomu, že svého předškoláka budete školou strašit. I letmo pronesená poznámka z legrace: „Však počkej ve škole, tam teprve uvidíš, jak se má poslouchat!“ může v hlavě šestiletého dítka způsobit náležitou paniku. Škola by měla být prezentována jako sympatická instituce, kde se dítě naučí řadu nových dovedností a najde si tam kamarády.
Základním pravidlem je pak rovnováha mezi prací a zábavou. „Tak jako mnohý duševně pracující člověk volí pro svůj odpočinek práci na zahradě či sport, i dítě po psychicky namáhavém školním dni potřebuje dostatečné fyzické uvolnění – vylítat se venku. K domácím úkolům by mělo zasednout odpočaté,“ doporučuje Kneblová.
Příprava do školy by podle ní prvňáčkovi neměla trvat déle než půl hodiny. Je-li práce namáhavá a dítě se cítí unavené, je lepší úkol přerušit a vrátit se k němu později.
„Důležité jsou i spánkové návyky. O prázdninách děti obvykle chodí večer později do postele a ráno jsou zvyklé si přispat. Vypozorujte proto, po kolika hodinách nočního spánku je vaše dítě skutečně svěží,“ radí psycholožka.
Úspěch je důležitý
A dodává, že délce spánku byste pak měli přizpůsobit dobu usínání. Je-li nutné, aby dítě vstávalo v sedm hodin, nemělo by usínat později než v devět večer. Šestileté děti totiž spávají obvykle 9 až 11 hodin. Nedostatek spánku, ale i „přespávání“ mohou vést k denní únavě a výrazně snižovat výkonnost dítěte.
Dítě by v první třídě mělo především zažívat úspěch. Opakované selhávání vede ke ztrátě sebedůvěry a v pozdějších letech může být zdrojem výraznějších poruch chování.
Zlatým pravidlem pro boj se školním neúspěchem je zaměření se na činnosti, v nichž se dítěti daří. Nepřetržité mechanické procvičování toho, co mu nejde, bude ničit a demotivovat nejen dítě, ale i vás. „Máloco v dítěti vyvolá větší zoufalství než pohled na zklamané rodiče,“ uzavírá Kneblová.
