Přesto, že přivést na svět dítě a vychovávat ho je přirozená záležitost, stále více žen podléhá strachu z toho dítě mít. „Od každé ženy se očekává, že bude matkou, je to součást biologické potřeby, na kterou se většina dívek připravuje například tím, že si v dětství hraje s panenkami. Když ale přijde dospělost, žena získá potřebné vzdělání, práci a postavení v ní začne se stále častěji objevovat pocit nejistoty a jakési formy úzkosti. Mateřství je tak postupně odsouváno do pozdějšího věku,“ vysvětluje psycholožka Kateřina Hollá ze serveru sexualne.cz.

Tuto skutečnost potvrzují i data. „Od počátku 90. let 20. století neustále roste průměrný věk matek při porodu. V roce 2008 se živě narozené dítě v průměru narodilo ženě ve věku 29,3 let, prvorodičky byly o dva roky mladší. Ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl průměrný věk ženy při porodu o 0,2 roku. U druhého dítěte v pořadí dosáhl věk matky hodnoty 30,5 roku,“ uvádí Český statistický úřad.

Při porovnání údajů z roku 2000 s posledními čísly, která jsou z roku 2008, se dokonce věk žen majících první dítě posunul o více než dva roky.

Hlavní příčiny nejistoty

Důvody, které nejistotu vyvolávají, jsou různé. „Je to základní obava z neznámého, ze situace, kterou žena ještě nemá zažitou, strach z opuštění kariéry, ale i strach z toho, že spolu s příchodem dítěte se žena stane závislou na manželovi a ztratí svou osobní i finanční svobodu,“ vysvětluje psycholožka.

Své o obavách z mateřství ale vědí i porodníci. „Většina žen, zejména těch, které čekají své první dítě, se obává toho, jak zvládnou příchod dítěte na svět. Bojí se bolesti, zdravotních komplikací a mají i strach o zdraví svého dítěte. Porodníci se v praxi nezřídka setkávají i s tím, že by ženy raději volily plánovaný porod císařským řezem než spontánní porod, jejž doprovázejí porodní kontrakce. A to i přesto, že i při spontánním porodu je dnes obvyklé použít epidurální anestézii,“ vysvětluje docent Pavel Calda z gynekologickoporodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Raději bez dětí

Všechny tyto okolnosti mohou mít na ženu různý dopad. Část žen se s obavami pokusí vyrovnat, část jim podlehne. „Některé ženy se opravdu raději rozhodnou dítě nemít, než žít v permanentní nejistotě z toho, jaká úskalí jim život s potomkem přinese v podobě náhlé nemoci, zranění, změny sociálního postavení a podobně. Tyto nejistoty každý vnímáme jinak na základě našich osobnostních rysů. Část žen tyto obavy řeší posunem oné neznámé situace do co nejzazší doby,“ vysvětluje Kateřina Hollá.

U velké části žen je ale možné najít řešení situace. Někdy stačí jen uvědomit si, co ženu svazuje. „Pokud se problém pojmenuje, převede se nejistota na strach, se kterým se dá pracovat. Důležité je zjistit, co nerozhodnost způsobuje,“ říká odbornice.

Řešení situace je celá řada, v některých případech pomůže rozhovor s kamarádkou, ujasnění svých životních priorit nebo pohovor s psychologem.

V současné době je možné najít i řešení, které umožní spojení mateřství s dalším pokračováním budování kariéry. Část zaměstnavatelů umožňuje maminkám práci z domova.

„Mateřská dovolená se ale vedle toho dá i celkem dobře využít k dalšímu prohloubení znalostí, například návštěvami různých kurzů,“ radí psycholožka Kateřina Hollá.

Rok
Průměrný věk matek
Průměrný věk při narození prvního dítěte
1998
26,6 24,4
1999 26,924,6
200027,224,9
200127,525,3
2002 27,825,6
200328,125,9
200428,3 26,3
200528,626,6
200628,9 26,9
200729,1 27,1
200829,327,3
Zdroj dat: Český statistický úřad