Málokterý materiál ministerstva školství vzbudil v poslední době tak bouřlivé diskuse jako příručka Sexuální výchova – vybraná témata. V novinách jsme mohli číst dramatické titulky: Učitelé se bouří, Někteří rodiče jsou v šoku apod.

Biskupové se bouří

Nejostřejší stanovisko vydala Česká biskupská konference. Biskupové se domnívají, že vydání tohoto metodického materiálu má trestněprávní charakter. Některé věty z příručky prý nelze ani citovat. Jenže právě tyto prudké reakce svědčí o tom, jak naléhavě jsme takovou brožuru potřebovali. Učitelé, kteří si ji prostudují, si nesporně zvýší svou kvalifikaci. A s největší pravděpodobností se přestanou bouřit.

Možná pak kromě školních dětí budou odpovědně informovat i jejich rodiče. Tím podstatně zmírní jejich šok. Přes veškerou povinnou úctu ke katolickým biskupům si myslím, že jsou k sexuální výchově kvalifikováni asi stejně jako svědkové Jehovovi k nauce o krevních transfuzích.

Dětem do rukou příručka o sexu nepatří 

Učitelka z jedné pražské základní školy řekla novinářům: dětem v první třídě patří do ruky písanka a abeceda, ne příručka o sexu. Paní učitelka nepostřehla jednu podstatnou věc. Ta příručka není napsána pro prvňáky, ale pro ni.

Možná právě její žáci umějí už všechna písmenka, ovšem pořád si myslí: děti nosí čáp, vrána, nebo nějaký jiný pták. V jedné pražské první třídě se děti domnívaly, že mléko, které pijí k snídani, vzniká v továrně. Fakt, že matka dítě kojí, a dokonce z prsu, logicky považovaly za nějakou nemravnost. Musí přece před nimi prs odhalit.

Poučit děti o určitých věcech v první třídě vůbec nemusí být brzo. Na některé je dokonce pozdě. Před nebezpečím sexuálního zneužívání by je měli pedagogové varovat už v mateřské škole.

Není třeba zacházet do detailů

Jedna paní učitelka z Břeclavi si zase neumí představit, že by měla s prvňáčky probírat sexuální odlišnosti a úchylky. Vůbec by nevěděla, jak na to. Ale nikdo od ní přece nechce přednášku o všech sexuálních podrobnostech nebo deviacích. Upozornit však děti na to, jaké nebezpečí jim hrozí od pedofilů, by určitě měla. Když to neudělá, jde o trestuhodné opomenutí sexuální výchovy.

Pokud jde o rodiče, nejsou to zpravidla oni, kdo je v šoku z první menstruace. Jsou to jejich neinformované dcery. Menstruace neexistuje ani v televizi. Ženy tam mají své dny. Při nich se objeví modrá barva na jakémsi předmětu s křidélky nebo bez nich.
Co těch několik třináctiletých dívek, které u nás každý rok otěhotní? Rodiče je nějak zapomněli poučit o nebezpečí předčasného sexu. A paní učitelka? Ta se ještě neprobrala ze šoku z brožury.

Slovo sex není neslušné

Největší problém je paradoxně jazykový. I mnohý vysokoškolák považuje slovo sex za nemravné. A myslí si, že sexuální výchova učí lidi technice pohlavního styku. Anglicky mluvící lidé s tím takové problémy nemají. Sexuální výchovu správně považují za výchovu kulturní a společenskou. Až ta pražská paní učitelka poletí do Velké Británie, bude muset napsat v dotazníku do rubriky SEX, že je pohlaví ženského. Takhle se může stát, že tam napíše třeba: uspokojivý nebo 2x týdně.