Olivový olej, který hraje důležitou roli ve zdravé výživě, obsahuje totiž hodně kyseliny olejové, která je jednou ze složek tuku a pokožce škodí. „Pokud maminky malých dětí chtějí používat nějaký rostlinný olej k ochraně jejich kůže, pak by to měl být kvalitní slunečnicový olej,“ vysvětloval profesor Cork. „Ten obsahuje málo problematické kyseliny olejové a hodně kyseliny linolenové, která kůži prospívá.“

„Jiná věc je, pokud olivový olej používáme jako nosič látky určené k léčbě pleti,“ říká přední český dermatolog, profesor Petr Arenberger. „V tomto případě může zvýšit její efekty, protože dobře proniká kožní bariérou.“

Efektní, ale okrajový problém

Olivový olej ale můžeme považovat za okrajový problém. Tím hlavním je podle doktora Corka například používání nevhodných mycích prostředků obsahujících detergenty starého typu. Dokážou totiž narušit kožní bariéru velice výrazně.

Struktura kůže připomíná cihlovou zeď spojenou maltou a železnou armaturou. Pokud maltu a armaturu něco naruší, mohou se alergeny dostat hlouběji do kůže a vyprovokovat tam alergickou reakci.

Proto je potřeba používat mycí prostředky nového typu, které dobře umyjí, co umýt mají, a při tom pletí proniknout nedokážou. Neumožní tak alergenům vyvolat nežádoucí reakci. Které prostředky nového typu to jsou, o tom je nejlepší se poradit s alergologem nebo dermatologem.

„Totéž platí i pro prací prostředky obsahující enzymy,“ říká profesor Cork. „Zvyšují v kůži aktivitu takzvaných proteáz, které narušují spojení kožních buněk.“

Kůže dětí je tenčí

Používat moderní mycí a prací prostředky je podle doktora Corka důležité hlavně u hodně malých dětí. Jejich kůže je tenčí a zranitelnější než kůže dospělých. Navíc se z ní zhruba pětkrát rychleji odpařuje voda, která je důležitá pro její správnou funkci.

Tvář, ale třeba i zadeček by jim proto maminky neměly umývat jen vodou. Obvykle neočistí pokožku tak důkladně, jak by bylo potřeba, navíc lehce snižuje její nepatrně kyselé pH a narušuje ochranný film z lipidů i z dalších látek na jejím povrchu. Z toho důvodu by maminky měly pleť dítěte otírat ubrousky napuštěnými šetrnými mycími prostředky a vhodnými oleji. Zbaví pleť nečistot a pomáhají jí udržet optimální pH.

Jednoduchý test

To by podle dr. Corka mělo platit pro všechny malé děti. Ale dvojnásob pro ty, kterým hrozí vyšší riziko vypuknutí atopického ekzému (AE) nebo kožních alergií. Pokud už dítě AE má, musí jeho maminka sáhnout po prostředcích na bázi speciálních olejů.

„Když přijdou k nám na kliniku, můžeme dítěti udělat jednoduchý test,“ říká doktor Cork. „Nalepíme mu na ruku průhledné plastové kolečko o velikosti vaší dvoukoruny a hned ho sundáme. Na kolečku se zachytí svrchní kousky kůže. Specialisté z nich dokážou vyčíst hodně o tom, v jaké kondici je pleť dítěte, a hlavně o aktivitě už zmíněných proteáz. Pokud jsou totiž hodně aktivní, přispívají k jejímu narušování.“

Na aktivitu proteáz mají vliv například zásadité mycí prostředky, to jsou třeba klasická mýdla. Proto je doporučujeme nahrazovat šetrnějšími moderními tekutými mýdly.

Záludné přírodní preparáty

„Měli jsme na klinice malé dítě, které trpělo velice těžkým atopickým ekzémem,“ říká doktor Cork. „Když jsme pátrali po možných příčinách, ukázalo se, že ho rodiče ošetřovali zaručeně přírodním krémem, který koupili někde na trhu. Prý hlavně proto, že neobsahoval žádné konzervační látky. Zato v něm bylo takové množství záludného stafylokoka zlatého, že jsme nevěřili svým očím, když jsme viděli bakteriologický rozbor krému.“

Dr. Cork i jeho kolegové se snaží vysvětlit rodičům malých dětí, že třeba prostředky na ošetření pleti s konzervačními přípravky bývají mnohem bezpečnější než ty bez nich. Brání totiž množení problematických nebo zdraví škodlivých bakterií a plísní.
Konzervační látky jsou v nich v tak malém množství, že byste dítě museli za den vykoupat a ošetřit asi 50miliónkrát, aby na něj měly nějaký opravdu negativní účinek.

Internet užitečný i nebezpečný

„Na internetu existuje řada stránek, kde radikální rodiče útočí na nejrůznější preparáty, které obsahují chemické látky, včetně těch konzervačních,“ říká doktor Cork. „Bez ohledu na to, že jde o preparáty, které mají bezpečnostní atesty a jsou přísně kontrolované hygieniky i zdravotníky.“

Tito rodiče podle něj vášnivě propagují všechno, co je bio a co je přírodní, i když nad těmito produkty tak přísná a systematická kontrola neexistuje. Takže se u nich snáz objeví znečištění nejrůznějšími bakteriemi, případně dalšími mikroorganismy.

„Připadá mi zvláštní, že existuje rodičovský filtr, kterým lze zablokovat třeba internetové adresy s pornografií,“ vysvětluje dr. Cork. „Ale neexistuje žádný filtr proti zkresleným, a hlavně nebezpečným informacím, které mohou ohrozit zdraví vašeho dítěte a v krajním případě ho i zabít. Naopak jsou docela volně přístupné.“

Na internetu je i spousta užitečných a seriózních informací. S kolegy prý bere jako součást své práce, že rodiče na tyto stránky pravidelně upozorňuje.

„Příklad olivového oleje navíc podle něj ukazuje, že se nemůžeme spoléhat ani na naše vžité představy,“ říká profesor Arenberger. „Musíme se jednoznačně řídit systematickými výzkumy a vědecky ověřenými poznatky.“

Co nejvíc mluvit s doktory

Dětí, které trpěly na alergie, tedy i na atopický ekzém, bylo v průmyslově vyspělých zemích před 50 lety zhruba 3-5 %. Dnes je to 15-25 %. Příčinou je, že naše geny se příliš nemění, ale životní prostředí, v němž žijeme, ano.

Mění se také prostředí našich domovů. Je v nich tepleji, než kdysi bývalo, a máme v nich koberce, ve kterých se daří roztočům. Zachytí víc prachu a další alergeny.

„Když má dnes alergické dítě v postýlce třeba plyšového medvídka, doporučujeme rodičům, aby plyš měl co nejkratší vlákno,“ říká dr. Cork. „Navíc je dobré, když mu koupí dva stejné. Jednoho mu pak mohou dát na noc do mrazáku. Roztoči, případně i další mikroorganismy, se tím zahubí. K ránu je vymění, aniž si dítě něčeho všimne.“ Opatření, jak předejít nebo brzdit rozvoj alergie, musí být celá řada. Platí pro ně to, co pro mycí prostředky se staršími a s moderními typy detergentů. „Rodiče by se vždycky měli poradit s dermatologem, alergologem nebo lékařem,“ zdůrazňuje doktor Cork. „Zvlášť dnes, kdy se naše poznatky vyvíjejí tak rychle jako nikdy předtím.“