Podle fyzioterapeutky Zuzany Klimtové má hipoterapie široké uplatnění ve všech medicínských oborech. Hipoterapii využívají nejen děti, ale i dospělí, trpící vadným držením těla, nebo skoliózou. Je vhodná pro děti s poruchou pozornosti, hyperaktivní děti, i ty, které trpí závažnějšími formami neurologických onemocnění (např. Dětskou mozkovou obrnou, Downovým syndromem). Hipoterapie pomáhá také při ortopedických, respiračních (např. astma) a zrakových postiženích, poruchách sluchu a psychiatrických onemocněních.

Je to forma fyzioterapie, která využívá přirozeného pohybu koně s jeho typickým krokovým mechanismem (jedná se o trojrozměrný pohyb - nahoru - dolů, doprava - doleva a směr předo - zadní), na který se klient adaptuje.

„Snažíme se o soulad pohybu koně v kroku a pohybu klienta, kde z hlediska ovládání koně je klient naprosto pasivní. Klient na koni sedí (popř. leží) bez sedla, používá se speciální podložka a madla, za která se přidržuje. Jedná se o týmovou práci, kde je zapotřebí jezdeckého instruktora, fyzioterapeuta a samozřejmě koně,“ řekla Novinkám Zuzana Klimtová.

Kůň působí jako lék

Velkou výhodou je, že hipoterapie probíhá venku na čerstvém vzduchu a člověk je v kontaktu s živým zvířetem. Což je pro mnohé z klientů zcela nový zážitek.

Pro hipoterapii neexistuje předurčené plemeno. Záleží na typu (individuu) koně. Podle fyzioterapeutky Klimtové je důležité uvědomit si, jak budeme koně využívat. Zdůraznila, že prvořadým kritériem je klient, jeho věk, hmotnost, typ a stupeň postižení. „Kůň je v našem případě lék a my ho musíme správně indikovat na klienta,“ uvedla s tím, že důležitou roli hraje výška koně a šířka jeho hřbetu. „Samozřejmě musí to být kůň s vynikajícím charakterem (povahou), psychicky odolný, ve výborném zdravotním stavu, s dobrou mechanikou pohybu v kroku, s pružným hřbetem a klidným temperamentem. Musí být trpělivý, lehce ovladatelný ze země, nesmí být lechtivý, ani lekavý. Takový kůň musí prodělat několikaletý výcvik, aby všechny požadavky splňoval,“ řekla Zuzana Klimtová.

S hipoterapií se může začít již od šestého měsíce dítěte, horní hranice není stanovena. Během terapie je kůň veden převážně v kroku, klient je polohován a z obou stran jištěn terapeutem a asistentem. Klient je pasivní, jeho pohybové schopnosti ovlivňuje pohyb koňského hřbetu. Malé děti, které ještě samy nesedí jsou pokládány na bříško, či na záda, nebo sedí v protisměru a opírají se třeba o lokty.

Při hipoterapii kůň ovlivní mnoho funkcí, od svalového napětí, zlepšení statiky, stability, držení těla až po relaxaci, motivaci, zvýšení sebevědomí. „Když od nás odchází klient uvolněný, usměvavý a s dobrou náladou, tak víme, že výsledek se po čase dostaví,“ řekla fyzioterapeutka.