Někdo dává přednost komfortu a pohodlnosti, jiný si všímá ekologické náročnosti na likvidaci materiálu. Pediatři rozhodnutí nechávají na matkách samotných.

Vyvařování, praní, sušení, žehlení plen bylo kdysi součástí každodenní péče o dítě. Zlom nastal na začátku 90. let, kdy se na českém trhu objevily papírové pleny. "Většina rodičů na ně rovnou bez přemýšlení přešla. Společnost si potřebovala vyzkoušet něco nového a věřili jsme tomu, že vše, co přichází ze Západu je dobré," řekla Věra Soukupová ze společnosti Rosa, která šíří osvětu v oblasti ekologie.

Postupně se začaly vyčleňovat matky, které neviděly smysl v kupování výrobku na jedno použití, který byl navíc zpočátku poměrně drahý, a zůstávaly u obyčejných látkových plen, doplnila Soukupová.

Látkové pleny šetří prostředí

O tématu se začalo hlasitěji mluvit až po roce 2000, kdy různé organizace ve světě začaly srovnávat finanční náročnost a porovnávat šetrnost k životnímu prostředí.
Podle britské asociace WEN (Women's Enviromental) výroba jednorázových plen vyžaduje 3,5krát více energie, 8,3krát více neobnovitelných zdrojů a 90krát více obnovitelných zdrojů než pleny látkové, produkují 2,3krát více odpadních vod a 60krát více pevného odpadu než látkové pleny, vylučují škodlivý plyn metan a potrvá 200 až 500 let než se rozloží.

Pediatrička Hana Cabrnochová míní, že papírové pleny jsou standardem 21. století. "Máchání v potoce asi už nepřichází v úvahu a při praní se vypouští do odpadních vod také škodliviny. Možná je lepší bavit se o tom, jak ekologicky likvidovat jednorázové pleny," řekla.

Odborníci nechávají volbu na matce

Dětský lékař Milan Kudyn uvedl, že volbu nechává na matkách. "Novorozenci mají většinou látkové, protože se obtížně vybírá velikost papírových na třeba dvoukilové miminko. Pokud má větší plenu, moč utíká okolo," řekl. "Tak do šesti týdnů dávají ženy přednost klasice, pak se uchylují k pohodlnějším jednorázovým," dodal.

Látkové pleny doporučují ortopedi u dětí, které mají problémy s vývojem kyčlí. "Dříve se rentgen kyčlí dělal až ve třech měsících, dneska se preventivní ultrazvuk provádí dva týdny po narození mimina. Pokud odborník zjistí nějakou vadu, poradí dát na papírovou ještě látkovou plenu, která zajistí širší postavení," vysvětlil Kudyn.

K bavlně se uchylují občas také matky v případě, že jejich dítě má citlivou pokožku. "Pro zdravou pokožku není určitě žádný problém v použití papírových plen, výjimečně se může stát, že když se vymění značka, objeví se nějaká reakce, ale je to spíše výjimečné," uvedla Cabrnochová, která poukázala na to, že agresivní může být prací prostředek. "Pokud se dítě v látkové pleně současně zapaří, riziko podráždění a infekce se zvyšuje," dodala.

Příznivkyně látkových plen však jednoznačně hrozbu opruzenin vylučují. "Dříve se vyráběly svrchní kalhotky z neprodyšné umělé hmoty, ale v posledních letech je už výběr obrovský, dítě je suché a čisté a jeho pokožka není ve styku s žádnými chemikáliemi," řekla Iva Jonášová, která svá tři děvčátka balila do "látky". "Jednou jsem spočítala, že mi práce kolem plen zabere 45 minut týdně, které bych strávila nákupem papírových v obchodě. Nežehlím je, peru společně s manželovými košilemi, navíc je děti mohou dědit," dodala.

Právě na možnost dědit pleny nebo je pořídit v second-handu poukázala Soukupová. "Nejlevnější jsou klasické čtvercové pleny, pokud se dobře složí, není třeba je ani žehlit. Pořízení kompletu látkových plenek s kalhotkami v průměru vyjde na 8000 korun, což za levné jednorázové maminka během roku utratí také, ty kvalitnější papírové jsou dražší," popsala.

Bezplenková metoda

Ještě těžší než posoudit časovou, ekologickou a ekonomickou náročnost je jednoznačně určit, zda používání papírových plen vede k tomu, že dítě později začne chodit na nočník. "Nemá to vůbec žádný vliv, je to o péči rodičů," míní Kudyn. "Pocit sucha v papírových plenách kromě komfortu přináší jako vedlejší záležitost to, že děti se daleko později učí na nočník. Nemá však smysl nutit ratolest dřív, než je toho z hlediska vývojového schopna. Ovládat svěrač vůlí může dítě až po prvním roce, zpravidla v roce a půl má smysl s výukou začít," uvedla Cabrnochová.

I v Česku se už objevilo několik zastánců takzvané bezplenkové metody, kdy se maminky snaží "vychytat" okamžik vylučování už od narození mimina. Je jich ale zatím poskromnu.