„Pokládám za správné, aby se mladší děti vzdělávaly, ale nepokládám za moc rozumné, aby chodily dřív do školy,“ řekl Právu dětský psycholog Václav Mertin s tím, že charakteristiky samotného dítěte jsou nedostačující pro rozhodnutí. „Velmi záleží i na samotné škole, respektive učitelce, a také na složení třídního kolektivu,“ doplnil odborník z Prahy.

Ačkoliv velmi nadané děti mohou s aktovkou na zádech do školy už v pěti letech, nastoupí jich školní docházku v metropoli podle odhadů Ústavu pro informace ve vzdělávání (UIV) jen asi dvě stovky. Přitom v hlavním městě půjde ve školním roce 2010/11 do prvních tříd zhruba 11 200 dětí. Z toho asi osm tisíc šestiletých dětí, tři tisíce sedmiletých a pouze dvě stovky pětiletých.

Nezájem potvrzují i školy

Statistické údaje, ze kterých se dá odvodit malý zájem rodičů o zápis těch nejmenších, potvrzují rovněž samotné školy. Na těch nyní od 15. ledna až do 15. února probíhá přihlašování budoucích prvňáků.

„Celkem přišlo k zápisu devadesát tři dětí. Ale jen jedno dítě bylo ve věku pěti let,“ uvedla zástupkyně ředitele Jiřina Brzobohatá ze ZŠ a MŠ Barrandov, kde zápis do prvního ročníku byl v pátek a sobotu.

V základní škole ve Štěpánské ulici v Praze 2 zatím nezapsali ani jedno pětileté dítě. Stejnou zkušenost má také Základní škola v Legerově ulici v centru města.

Řeč dělá dětem největší problém

Při zápisu učitelé zjišťují především slovní zásobu budoucích prvňáčků, schopnost rozeznávat barvy či předměty. Právě vyjadřovací dovednosti jsou asi největším problémem většiny dětí.

„Neumějí dobře mluvit, mají špatnou výslovnost,“ podotkla Brzobohatá. Řada rodičů se také rozhodne pro odklad školní docházky. Domnívají se, že jejich potomek není ještě zcela připravený zasednout do lavice. Jak uvádí UIV, v metropoli se odklad týká dokonce až osmnácti set dětí.