"Aktovka by měla mít zhruba 10-12 procent váhy dítěte," upozorňuje Věra Filipová ze Státního zdravotního ústavu. Dítě v první třídě váží průměrně kolem 25 kilo, naplněná školní aktovka by proto měla vážit maximálně tři kila.

Do brašny se však musí kromě slabikáře a sešitů vejít často i lahev s vodou, svačina a papuče. Zbytečnou zátěž navíc představují třeba tvrdé desky na knížky, plastová krabička na jídlo nebo rozměrné tříkomorové pouzdro.

Podle Filipové se však zátěž dá omezit, když se rodiče se školou domluví, aby žáci mohli nechávat bačkory a oblečení na tělocvik přímo ve třídě. Škola by také měla dětem zajistit pitný režim, aby si nemusely nosit těžké lahve s nápoji.

Aktovky vyžadují kontroly rodičů

Odlehčit tašku prý ale mohou hlavně sami rodiče, když ji každý večer proberou a vyndají z ní zbytečnosti. Některé děti si totiž pro jistotu stále nosí všechny své knížky a sešity, i když je ten den ve škole nepotřebují. V brašně se jim ale mohou hromadit třeba i nesnědené svačiny nebo hračky.

Jednou z možností, jak odlehčit aktovku, je také nechávat všechny knížky ve škole a na doma pak koupit druhou sadu. V současnosti dává prvňákům knížky a základní školní pomůcky škola.

Jak má vypadat správná aktovka

Ideální aktovka musí mít vyztužená záda a nastavitelné popruhy. Ty by měli rodiče potomkovi nastavit tak, aby brašna seděla přímo na zádech. Pokud visí moc nízko, zatěžuje bederní páteř.

Taška by měla mít nejlépe čtvercový tvar, je přitom jedno, jestli rodiče koupí batůžek nebo klasickou aktovku. Odbornice nedoporučuje ani zavěsit pytlík s papučemi na jednu stranu brašny, i to prý může křivit dětem páteř. Obchody nabízejí i školní tašky na kolečkách, od kufru se liší menší velikostí a pestrou barevnou škálou.

Právě jasné barvy, odrazky nebo i blikačky pak také zvyšují bezpečnost školáka. Kvalitní taška stojí i 2000 korun, rodiče ale mohou výrazně ušetřit, pokud se porozhlédnou po internetových bazarech nebo počkají na slevové akce velkých řetězců.

Při průzkumu, který Státní zdravotní ústav dělal v letech 2002 až 2005 mezi 3500 školáky, vyšlo najevo, že třetina všech sedmiletých dětí má vadné držení těla. U starších dětí je toto číslo dokonce přes 40 procent. Děti pak mívají kulatá záda, křivou páteř nebo trpí bolestmi hlavy. Filipová však upozornila, že lví podíl na dětských problémech se zády má také fakt, že děti nesportují.