„Lehký stupeň dehydratace se u dětí projevuje únavou, mrzutostí, bolestmi hlavy a nepozorností. V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin bývají děti vyčerpané, mohou trpět závratěmi, potížemi s vyprazdňováním. Těžký stupeň dehydratace může v těle způsobit výrazný metabolický rozvrat spojený se zmateností, křečemi a bezvědomím, kdy může dojít k celkovému kolapsu organismu i ke smrti,“ upozornila doktorka Moravcová.

Červnový výzkum agentury FastConnect mezi 750 rodiči sedmi- až desetiletých dětí ukázal, že vypijí v průměru 1 až 1,5 litru tekutin denně, i když třeba žáci prvního stupně základních škol by měli denně přijímat průměrně 1,8 litru tekutin. Toto doporučené množství vypije však pouze pětina dětí.

Čtvrtina dětí vypije méně než litr denně

Na druhé straně celá čtvrtina dětí ve zmíněném věku pije méně než jeden litr tekutin denně. „S hlídáním pitného režimu mohou rodičům pomoci varovné signály, které tělo dítěte vysílá, pokud nemá potřebné množství tekutin,“ uvedla doktorka Moravcová. Jak upřesnila, dehydratované děti jsou obvykle ospalé a neklidné, bezdůvodně plačtivé, mají tmavou barvu moči, červené tváře a ve vedrech zvýšenou teplotu.

Pro pitný režim dětí je nejvhodnější neperlivá voda, ovocná šťáva nebo nepřeslazená ochucená voda, ovocný čaj, slabý zelený nebo černý čaj, stoprocentní džusy bez přidaného cukru, i menší množství minerální vody.