Článek
Časným spontánním potratem rozumíme samovolné ukončení těhotenství do 12. týdne těhotenství. Těchto potratů stále víc přibývá. Mohou za to civilizační nemoci, ale také současná technika, která odhalí těhotenství mnohem dříve než předtím. Jestliže před několika lety ultrazvuk potvrdil těhotenství ve 12. týdnu, dnes již je to v 5. týdnu těhotenství. Tudíž, když dříve žena potratila do 12. týdne, lidé si mysleli, že jde jen o opožděnou menstruaci a víc neřešili.
Potrat může probíhat ve dvou rovinách. V první, kdy žena ani netuší, že je těhotná a o miminko přijde, aniž by vůbec zjistila, že těhotná byla. A pak v druhé, kdy žena miminko plánuje a takový potrat si s sebou může nést hned několik traumat.
Vyrovnat se s tímto zážitkem totiž není vůbec jednoduché. Většina žen pátrá po příčinách a žije v obavách, zda ji to nepotká příští těhotenství opět. Každá žena to zvládá jinak a hodně záleží na péči gynekologa, ale i nejbližšího okolí. Nejlepším lékem je totiž v tomto případě moci se někomu se svým trápením svěřit.
Potrat nemusí mít vliv na další těhotenství
"Většina časných spontánních potratů nemá žádný vliv na další těhotenství. Většina z nich jsou opravdu jednorázovou záležitostí vzniklou například poškozením vajíčka nějakým patogenem," vysvětluje Kateřina Hollá na serveru www.zenska-neplodnost.cz .
Přesto ženy o tomto faktu potřebují být neustále utvrzovány. A je dobré, když je v tomto utvrzování podpoří nejen partner a rodina, ale také gynekolog případně psycholog.
Šrámy na duši
Většina žen potrat prožívá jako obrovskou ztrátu. Pro některé se tato ztráta vyrovná se smrtí již narozeného dítěte. Jiné ženy jsou smutné spíše z toho, že už se začaly těšit, začaly si jinak plánovat čas, například přeorganizovaly práci, a různé jiné aktivity a potrat pro ně představuje třeba nutnost vyřešit změněnou situaci.
V každém případě, kdo si tento traumatický zážitek neprožije sám, těžko pochopí chování žen, krátce po samotné události. Trápení většinou trvá hned několik týdnů. Ženy mohou trpět úzkostmi či depresemi i různými tělesnými příznaky, nechutenstvím, poruchou spánku a nevysvětlitelnou nervozitou.
Příčiny spontánního potratu:
- chromozomální vady plodu
- imunologická příčina
- hormonální příčina (nedostatečná funkce žlutého tělíska, porucha funkce štítné žlázy)
- infekce matky (horečnatý stav v kombinaci s infekcí)
- chronické onemocnění matky (cukrovka, porucha srážlivosti, vysoký krevní tlak atd.)
- zevní vlivy (kouření, drogy, alkohol, trauma)
Nejlepším lékem je mluvit, mluvit, mluvit. Nedržet své trápení v sobě a nedělat, jako že se nic nestalo. Jestliže se žena s tím nedokáže vyrovnat sama do tří měsíců, je vhodné vyhledat psychologickou či psychiatrickou pomoc.
