Vedle zdravého jídelníčku je pro udržení správné tělesné hmotnosti nejdůležitější dostatek pohybu. Jak průzkum rovněž prokázal, čím vyšší má dotyčný index BMI, tím méně času tráví pohybovými aktivitami. Téměř třetina obézních přiznala, že se sportu (a to ani například ve formě pravidelné procházky ve svižnějším tempu) nevěnuje vůbec…

Děti přitom jednoznačně napodobují rodičovský model. Pohybově aktivní rodiče vedou děti ke sportu zcela přirozeným způsobem, což je velmi důležité, protože pozitivní vztah k pohybu je nutné vytvořit právě v dětství.

Nelze spoléhat jen na tělocvik

Podle odborníků rozhodně nelze spoléhat pouze na tělesnou výchovu ve škole. Jednak je její rozsah nedostatečný a jednak je její motivující vliv diskutabilní. Podle průzkumu rozvíjí školní tělocvik vztah ke sportu spíše u chlapců (zvláště, pokud se zaměřuje na míčové hry a různé formy podporující přirozenou soutěživost). Děvčata však příliš nemotivuje, některé od sportování dokonce odrazuje. Tím spíš je nutné pro ně hledat pohybové aktivity, jež by je bavily – například aerobik, tanec, cyklistika…

Rizikovým obdobím je u dívek věk mezi 16 až 20 lety, u mladých mužů pak zhruba 25 let – v této době totiž mají ti, kteří si během dětství neosvojili přirozeně kladný vztah k pohybu, sklon s jakýmkoli sportováním skončit.