Mateřské mléko by mělo hrát ve výživě kojence prim. Podle odborníků by každá žena měla kojit minimálně do ukončeného šestého měsíce, tedy pokud ji to zdravotní stav dovolí. Přesto každé dítě je jiné a zhruba v půl roce již nemusí mateřské mléko zcela pokrýt nároky dítěte na veškeré živiny. Je vhodné přistoupit k podávání prvních nemléčných příkrmů. Vždy je ovšem lepší tuto první fázi zkonzultovat s dětským lékařem.

Rozhodně začátek příkrmů není spojen s růstem prvních zoubků. Existují děti, které se s prvním zoubkem už narodí a je naprosto pochopitelné, že ho rozhodně nezačnete krmit hned po narození kaší. Na druhou stranu však jsou i děti, kterým zoubky vyrostou v devíti měsících či později, a ty se samozřejmě dožadují prvních příkrmů již mnohem dříve a svými dásněmi dokáží rozmělnit téměř cokoli. Každé dítě je individualita a je třeba k němu také tak přistupovat. Když už dítěti mléko nebude stačit, rozhodně vám to dá na srozuměnou.    

U nekojených dětí, které jsou krmené kojeneckou výživou, lze začít s příkrmy po ukončeném pátém měsíci. Vhodný čas pro příkrmy u kojených dětí je po ukončeném šestém měsíci věku a začíná se rýžovou kaší.  

Důležitý pitný režim

Spolu se zaváděním prvních nemléčných příkrmů je nutné začít také se správným pitným režimem. Dostatek tekutin je důležitým předpokladem zdravého vývoje, růstu, ale i peristaltiky střev. Dítě od 6 – 12 měsíců by mělo vypít denně 1 l tekutin, dítě od 2 – 3 let 1,3 – 1,5 l tekutin (voda, ovocné a bylinné čaj). Vhodné je pro dobré zažívání podávat příkrmy s probiotickými kulturami.

První kašičky 

Pro první příkrmy je vhodné začít rýžovou kaší neobsahující lepek. Dětem od ukončeného čtvrtého měsíce věku můžete vybírat z několika druhů kaší s jemnou a hladkou konzistencí, které zajišťují snadné polykání. Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.    

Nemléčné kaše jsou vhodné i pro děti se zvýšeným rizikem vzniku alergií nebo pro děti s alergií na bílkoviny kravského mléka. Instantní nemléčná kaše se připravuje s takovým mlékem, které je z důvodu alergie dítěti obvykle podáváno. Kaši je možné připravit i s vodou, pokud k tomu máme důvod (např. průjmy nebo střevní potíže vyvolané alergií).   

Některé kaše jsou vyráběny technologií CHE (např. Nestlé), jejíž podstatou je enzymatické štěpení obilných škrobů na jednodušší složky. Díky této technologii jsou kaše sytivé, lehce stravitelné a nezatěžují dětský organismus.   

Sladká chuť ovocných přesnídávek

S ovocnými přesnídávkami by se mělo začít asi po měsíci přikrmování zeleninovými pyré. Sladkou chuť ovocných přesnídávek působí přírodní jednoduché sacharidy, které jsou přítomny v ovoci. Výrazně sladká chuť vzniká zahuštěním pokrmu, kdy odstraněním přebytečné vody dochází k vyšší koncentraci sacharidů, proto není důvod přidávat do dětské výživy další cukr.  

Rodiče se tedy nemusí bát, že je dítě takto zatěžováno zbytečným množstvím cukrů. Přesto je důležité již v tomto věku klást důraz na zdravou výživu a nedávat dítěti nic z toho co nepotřebuje - bonbóny, med apod.

Pozor na rychlé přibírání na váze

Roztomilé faldíky miminek možná potěší babičky, ale rodiče by se před nimi měli mít na pozoru. Nadměrný příjem potravy u dětí může zapříčinit obezitu v pozdějším věku. Pokud dítě v kojeneckém věku začne hodně přibírat, jeho tělo si to pamatuje – a to i přesto, že se rodičům podaří váhu dítěte snížit. Po celý svůj další život tak může být náchylnější k nadváze.

Rodiče by proto měli dbát na dodržování doporučeného dávkování na obalu příkrmů a naučit tak dítě správně se stravovat již od malička – je to ten nejlepší základ zdraví, který mu můžou do života dát.    

Pokud dítě naopak moc nejí, nikdy ho nenuťte. Nucení k dojídání připravené porce může vést k poruchám zažívání, k obezitě a odporu k jídlu. Pro zdravý vývoj dítěte je lepší dávat menší porce a pokud bude chtít, tak mu ještě přidat.