Více než polovina pedagogů, kteří problém ásilí v rodině žáka nějakým způsobem řešili, informovala o situaci v rodině oddělení sociálně právní ochrany dětí či Policii ČR.

Kolem 26,5 procenta pedagogů mělo sice podezření na domácí násilí, leč nevěděli, jak reagovat. Dalších čtrnáct procent kantorů je přesvědčeno, že se o násilí v rodině žáka nemůže dozvědět nebo nemůže do situace vstupovat.

Podle výsledků posledního průzkumu Factum Invenio téměř dvě třetiny českých dětí (63 %) uvedly, že se v jejich rodině někdy vyskytuje agresívní chování v podobě křiku a hádek. S fyzickým násilím se setkalo 13 % dětí.

Zkažené dětství

Když v rodině mezi rodiči k násilí dochází, jsou mu podle průzkumu děti přítomny ve více než 90 procentech případů. Násilní partneři je navíc také napadají, a to ve 40–60 procentech případů.

Protože domácí násilí není „ojedinělá hádka“, ale systematické a promyšlené týrání a napadání, které se opakuje a má narůstající charakter, je v těchto situacích vážně ohrožen vývoj dítěte, jeho psychické, fyzické i mentální zdraví.

Chlapci a dívky pak trpí tzv. syndromem týraného dítěte. Mají tendence násilné vzorce chování přenášet do vztahů s vrstevníky a mnohem později i do vztahů partnerských. Považují je za běžný způsob komunikace a prostředek k dosažení svého cíle, shodují se odborníci.

Z klidných a uzavřených dětí se stanou agresívní a naopak. Domácí násilí mezi rodiči tak stojí i za mnoha případy šikany ve třídě.

Například sedmiletý Jirka začal ve třídě napadat spolužačky, nejčastěji útlou Jitku. Na otázku učitele, proč ji týrá, odpověděl: „U nás doma tatínek také maminku bije, když neposlouchá.“

Děti též zažívají pocity hněvu. Mají strach, že přijdou o rodiče, pokud se někomu svěří. Cítí odpovědnost za týrání.

Převážně dívky trpí malou sebeúctou, sebedůvěrou, mají spíše problémy vnitřní – deprese a somatické potíže. Chlapci vykazují problémy vnější – agrese.

Učitel by si měl pozvat jen matku

Pracovníci škol mají jedinečnou možnost násilí odhalit – tráví s dětmi nejvíce času a mohou včas zachytit varovné signály.

Učitel je povinen žáka vyslechnout, jestliže se mu svěří. Důležité je mu napomoci zbavit se břemene a pocitu, že „musí okamžitě zasáhnout“ (odloučit ho od rodiny).

Je také nutné pozvat matku do školy dříve a nečekat na třídní schůzky. Rozhodně je lépe zvát jen matku, nikoliv oba rodiče najednou. Jako každý občan má i učitel povinnost oznámit podezření na sociálněprávní ochranu dětí a policii.

Pro pedagogy ROSA ve spolupráci s oddělením prevence kriminality Magistrátu hl. m. Prahy vydala publikaci Škola a děti vystavené domácímu násilí, jež má pomoci k lepšímu pochopení problému. Speciální stránky pro pedagogy fungují na: www.stopnasili.cz

(Autorka je analytičkou)