Součástí tvořivosti je zejména originalita, pružnost myšlení (například schopnost smysluplně používat běžné předměty novým způsobem) a citlivost vůči problémům (schopnost vidět je i tam, kde zdánlivě nejsou).

Souvisí s nadáním

Tvořivost je zdrojem pokroku ve všech oblastech lidského konání. Proto jsou dnes tvořiví lidé velmi žádaní na trhu práce. Kreativita je pokládána za jednu z nejcennějších vlastností osobnosti. Problematika tvořivosti u dětí úzce souvisí s jejich nadáním. V současnosti se toto téma dostává do popředí. Je tendence vytipovávat nadané děti ještě před jejich vstupem do základní školy.

Spornou otázkou zůstává, zda je segregovat a vzdělávat ve specializovaných školách, které nyní suplují víceletá gymnázia, anebo je integrovat v běžných třídách a umožnit jim studium podle individuálního programu.

Problémy s kolektivem

Vysoce nadané a tvořivé dítě se často potýká s problémy při začlenění do kolektivu vrstevníků; se stejně starými dětmi si nerozumí, bývá přecitlivělé.

Může působit jako neukázněné, má neustále potřebu sdělovat své myšlenky: často se obrací na učitelku, hodně se vyptává, nestačí mu jednoduchá odpověď.

Obtížně snáší autoritativní komunikaci; chce si na vše přijít samo, dělá věci svým osobitým způsobem.

 .: Tvořivé dítě dělá vše svým osobitým způsobem.
foto: Právo/Lukáš Táborský

Tvořivé dítě na základní škole znervózňuje pomalé tempo třídy, odmítá rutinní a předvídatelnou práci, může být až panovačné. Obtížně toleruje nedostatky jak své, tak i chyby ostatních. Bývá přecitlivělé vůči kritice.

Brzdou je intelekt

Brzdou rozvoje tvořivosti může být paradoxně právě intelekt, přesněji řečeno rozumová kontrola. Příkladem mohou být kresby dětí s mentálním postižením, případně výtvory lidí trpících duševní chorobou. Absence pocitu vnější kontroly, vědomí, že obrázek by měl nějak vypadat, měl by se něčemu podobat, dává vzniknout jedinečným dílům.

Aby však tvořivost ve smyslu originálního myšlení byla společensky hodnotná, musí být provázena právě intelektem. S věkem ale získává dítě nové zkušenosti a na jejich základě může upadat do určitých stereotypů, které brání inovativnímu myšlení.

Dítě hned neusměrňujte

Chceme-li rozvíjet tvořivost u dětí, musíme zapomenout právě na standardní postupy při řešení problémů. Nevnucovat jim naše „správné“ představy o tom, jak mají věci vypadat a jakým způsobem dosáhnout výsledku. Namaluje-li váš potomek zeleného slona s mušími křídly, nemusíte ho hned usměrňovat a strkat mu do ruky šedou pastelku.

Je třeba respektovat dětský pohled na svět a skutečnost, že tvořivé děti potřebují úkoly, u nichž mohou využít různé způsoby řešení a nové postupy.

Právě toto bývá problémem nadaných (tvořivých) dětí v klasicky koncipovaném školním vyučování, kdy je jim obvykle předkládán jediný správný postup, kterého se musejí držet.

Rodič i pedagog pracující s tvořivým dítětem by měl dokázat respektovat zvláštnosti jeho osobnosti. Oceňovat samostatnost, aktivitu a originalitu, tolerovat případnou menší pečlivost a nepřesnost při práci.

Otestuje tvořivost

Typickou zkouškou tvořivosti je úkol, kdy má dítě vymyslet co nejvíce variant, jak neobvykle, ale smysluplně lze použít ten či onen předmět denní potřeby, například propisku či noviny.

Známé jsou „zápalkové hlavolamy“ – z daného obrazce se má přidáním či ubráním určitého počtu zápalek vytvořit obrazec nový.

Verbální pohotovost a schopnost operovat se symboly je možno ověřit, když dítě požádáme, ať vyjmenuje co nejvíce slov začínajících určitým písmenem, ať si například vzpomene na co nejvíce dopravních prostředků. Starší děti můžeme požádat, aby vymyslely několik různých závěrů k danému příběhu či vytvořily co nejoriginálnější povídku na určité téma.