BMI index je poměrem výšky a váhy jedince. Výsledná číslice pak náleží do různých kategorií. BMI nižší než 18 je považováno za podvýživu. Do 25 se jedná o hodnotu normální postavy, nad 25 a do 30 pak o nadváhu. Více než 30 je vnímáno jako obezita.

Problém je v tom, že některé prepubescentní děti mohou být hubené a vysoké, takže jejich hodnota BMI po spočtení bude vyšší a vypovídá o nadváze. Přitom takový jedinec nemusí mít na sobě žádné nadbytečné tuky.

BMI je velmi zkreslené měřítko

Podle docenta Richarda Telforda z Australian National University je šest až dvanáct procent osmiletých školáků zařazeno indexem BMI do skupiny jedinců s nadváhou, ačkoli při dalším vyšetření se prokáže, že mají štíhlou či normální postavu. Špatné výsledky pak dává index u nadprůměrně vysokých a malých dětí.

„BMI je jako měřítko zkreslený a nepravdivě může předpovídat u vyššího dítěte, že je obéznější, než ve skutečnosti je,“ prohlásil Telford.

Pozor na poruchy příjmu potravy

„Pokud dítěti řeknete, že má nadváhu, když ji nemá, může to mít vážné důsledky,“ varoval docent Telford s tím, že BMI používají k určení adiposity (míry tuků v těle) také zdravotníci. A nesprávná informace u zdravých a normálních dětí může vést k poruchám příjmu potravy a řadě potíží v dospívání a dospělosti.

Zatímco BMI se počítá jako poměr tělesné váhy a výšky na druhou (kilogramy vs. metry) u dětí by se spíš měl používat poměr tělesné váhy a výšky na třetí (opět v jednotkách kilogramy a metry).

Studie byla publikována v odborném časopise Obesity.